Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 25/99

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti L. M., proti postupu Ministerstva spravedlnosti, t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, který došel Ústavnímu soudu dne 18. 1. 1999, vznáší stěžovatel ústavní stížnost proti postupu Ministerstva spravedlnosti ČR ve věci vydávací vazby stěžovatele a jeho vydání k trestnímu stíhání Slovenské republice.

Stěžovatel byl na příkaz Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 1998, sp. zn. , propuštěn z vazby pro Okresní soud v Kutné Hoře, ale k návrhu Krajského státního zastupitelství Ústí n. Labem Krajský soud v Ústí n. Labem rozhodl usnesením pod sp. zn. o jeho vzetí do vydávací vazby podle § 381 odst. 2 tr. ř.

Stěžovatel namítá, že institut vydávací vazby ve skutečnosti vůbec neslouží k realizaci jeho vydání Slovenské republice, ale že je v rozporu s důvodem, pro který je tato vazba v zákoně stanovena, využívána k zajištění osoby stěžovatele pro účely trestního stíhání, které je proti němu vedeno v České republice.

Ve zdržovacím postupu Ministerstva spravedlnosti spatřuje stěžovatel porušení , d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z přiložených dokladů Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl na příkaz Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 1998, sp. zn. , propuštěn z vazby pro Okresní soud v Kutné Hoře. K návrhu Krajského státního zastupitelství v Ústí n. Labem Krajský soud v Ústí n. Labem usnesením pod sp. zn. rozhodl o vzetí stěžovatele do vydávací vazby podle ustanovení § 381 odst. 2 tr. ř.

Stěžovatel tedy ve své ústavní stížnosti napadá pouze současný stav, kdy realizace jeho vydání na Slovensko byla ministrem spravedlnosti ČR odložena do skončení jeho trestního stíhání v ČR pro trestnou činnost, pro niž není vydáván, případně do vykonání trestu odnětí svobody. Ústavní stížnost není opodstatněná. Rozhodování o povolení a provedení vydání do ciziny je svěřeno podle ustanovení § 382 tr. ř. ministru spravedlnosti, soud pouze zjišťuje, zda neexistuje právní překážka vylučující toto vydání. Ve smyslu ustanovení § 381 odst. 2 tr. ř. je v tomto případě vzetí do vazby obligatorní. Soud tak není vázán vazebními důvody ve smyslu ustanovení tr. ř. Obligatornost vazby v tomto případě je odůvodněna garancí státu za realizaci vydání. Není tedy porušeno právo stěžovatele na osobní svobodu zaručenou d.

Nebylo porušeno ani právo stěžovatele na osobní svobodu a osobní bezpečnost ve smyslu ustanovení čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Pokud realizace vydání stěžovatele byla ministrem spravedlnosti odložena na dobu ukončení trestního stíhání, popřípadě výkonu trestu odnětí svobody stěžovatele, má toto odložení oporu v čl. 19 Evropské úmluvy o vydávání, podle něhož může dožádaná strana (tedy ČR), když přijme rozhodnutí o žádosti vydání, odložit předání vyžádané osoby, aby ji mohla trestně stíhat, nebo pokud již byla odsouzena, aby na ní mohl být na jejím území vykonán trest za jiný trestný čin, než pro který je žádáno vydání.

Protože Ústavní soud v projednávané věci neshledal porušení ústavnosti, senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu ÚS

V Brně dne 26. dubna 1999