Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 470/98

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti PhDr. L.K., zastoupeného JUDr. V.H., proti postupu Městského soudu Brně ve věci sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 10. listopadu 1998, stěžovatel poukázal na průtahy v řízení u Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, když tyto soudy od 3. února 1989, kdy podal návrh, dosud ve věci ochrany osobnosti nerozhodly. Dále poukázal na své předchozí stížnosti z roku 1992 až 1995, z jejichž vyřízení předsedou Krajského soudu v Brně vyplývá, že došlo k průtahům a že stížnosti byly důvodné. Přesto se soudkyně JUDr. A.H. sporem řádně nezabývá. Postupem soudu se cítí dotčen na právech, zaručených a d, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhl, aby Ústavní soud vedle konstatování neodůvodněných průtahů soudního řízení ve věci a porušování práva na spravedlivý proces nařídil Městskému soudu v Brně, aby věc přednostně a bez průtahů projednal a rozhodl.

K návrhu se předsedkyně senátu Městského soudu v Brně vyjádřila dne 24. listopadu 1998. Uvedla, že z obsahu spisu je zřejmé, že stěžovatel opakovaně měnil návrh, obě strany pak nenavrhly provedení důkazů ke svým tvrzením, poslední jednání bylo zmařeno odchodem navrhovatele a jeho zástupce z jednací síně v okamžiku, kdy se dostavila zástupkyně odpůrců, která zpoždění omluvila kolizí s trestní věcí.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [, odst. 2, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. bylo zjištěno, že návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti byl podán dne 3. února 1989, tj. před 10 lety, poslední jednání soudu, nařízené na den 19. května 1998 ve 14.00 hodin, bylo odročeno, když se zástupkyně žalovaného dostavila o 20 minut později a současně navrhovatel a jeho zástupce jednací síň opustili. Lze konstatovat, že soud neprojednává věc bez zbytečných průtahů. K tvrzení, že délku řízení ovlivnily opakované změny návrhu a nečinnost účastníků pokud jde o navrhování důkazů, nutno poukázat na znění , který vymezuje, kdy navrhovatel, se souhlasem soudu, může návrh na zahájení řízení změnit, kdy soud změnu návrhu nepřipustí a na , upravující povinnosti účastníků a postup soudu při označení a provádění důkazů.

Přes toto konstatování byl návrh jako nepřípustný podle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Z obsahu ústavní stížnosti nepochybně vyplývá, že navrhovatel pro ochranu svého práva, zakotveného v d, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje. Jde o , ve znění pozdějších předpisů, upravující práva fyzických a právnických osob, obracejících se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, a povinnosti těchto orgánů při vyřizování stížností. Z obsahu sdělení Krajského soudu v Brně je zřejmé, že jeho předseda vyřizoval stížnosti navrhovatele na průtahy v řízení, tyto uznal za důvodné s tím, že "vůči odpovědným pracovníkům budou vyvozena příslušná opatření" a že "sám bude další průběh řízení sledovat až do právní moci rozhodnutí". Zpráva o vyřízení poslední stížnosti byla předsedou Krajského soudu v Brně podána dne 11. prosince 1995, stěžovatel ke způsobu jejího vyřízení námitky nevznesl. Po této době již stížnost, v souladu se , nepodal, nevyužil tedy práv, která mu z citovaného zákona vyplývají.

Pro výše uvedené byl návrh v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. března 1999

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj