Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 405/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelů M. Š., M. Š. a J. Š., všech zastoupených JUDr. P. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelé se svým návrhem domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. , jímž byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 1996, sp. zn. , a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 7. 1994, sp. zn. , a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení. Navrhovatelé uvedli, že Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, jímž byla zamítnuta žaloba na uzavření dohody o vydání nemovitostí podle , o mimosoudních rehabilitacích. Nejvyšší soud ČR však v dovolacím řízení oba uvedené rozsudky zrušil, neboť dle jeho stanoviska byli navrhovatelé, kteří podle jejich tvrzení získali nemovitost na základě řádně uzavřené kupní smlouvy, protiprávně zvýhodněni ve smyslu ustanovení ve spojení s Navrhovatelé napadli rozsudek Nejvyššího soudu ČR proto, že dle jejich názoru dovolací soud v rozporu se svými pravomocemi,

1

danými v ustanovení a násl. , o soudech a soudcích, v platném znění, přezkoumával v předmětné věci zákonnost právních předpisů - tedy na sebe vztáhl pravomoci, kterými je nadán pouze Ústavní soud. Tímto postupem Nejvyššího soudu údajně došlo k porušení jedné z nejdůležitějších zásad soudního řízení, zakotvených v d, tj. právo každého, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

Po posouzení všech uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení, to znamená, že řízení o žalobě na uzavření dohody o vydání nemovitostí dosud nebylo skončeno, v předmětné věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto s konečnou platností. Ústavní stížnost tedy byla podána předčasně, ústavní soud zatím nemá o čem rozhodovat. Není přípustné, aby Ústavní soud vstoupil do dosud neskončeného řízení v době, kdy o nároku navrhovatelů nebylo rozhodnuto a posuzovat, zda nedošlo k porušení ústavních práv navrhovatelů. Z těchto důvodů bude nezbytné, aby navrhovatelé vyčkali rozhodnutí obvodního soudu, nebudou-li s ním spokojeni, podali poté opravný prostředek a teprve následně mohou podat ústavní stížnost.

Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení č. , a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl ( tohoto zákona).

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 2. listopadu 1998

JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu