Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 75/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele L. P., zastoupeného JUDr. A. P., advokátem, o návrhu ústavní stížnosti proti části usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 1997, čj. , 391/97 - 257,

t a k t o

Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností, která byla podána včas podle ustanovení , o Ústavním soudu, napadl stěžovatel pravomocné rozhodnutí obecného soudu - usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 1997, čj. , 391/97 - 257, v části, kterou bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 3. 6. 1997, čj. - 129, ohledně zamítnutí jeho návrhu na uložení pokuty matce nezletilého syna za zmařený styk s dítětem ve dnech 22. 2. - 23. 2. 1997. Stěžovatel má za to, že Krajský soud v Praze svým rozhodnutím porušil jeho ústavní právo podle y základních práv a

1

svobod. V podrobné argumentaci stěžovatel opakuje argumenty, které již uplatnil v průběhu soudního řízení, s nimiž se soud, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, náležitě vypořádal.

Především je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Jeho úkolem jako soudního orgánu ochrany ústavnosti není zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných obyčejnými

zákony, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR.

Jestliže stěžovatel namítá porušení d, pak je třeba si z obecného pohledu uvědomit, že rozsah práva na spravedlivý proces, jak vyplývá z tohoto článku citované y, jakož i z dalších jejích ustanovení a z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, není možno vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům, ale je mu zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

Soudce zpravodaj z petitu ústavní stížnosti zjistil, že stěžovatel se zaměřil na to, že byl zamítnut jeho návrh na uložení pokuty soudem podle za zmařený styk s nezletilým synem a v tom spatřoval porušení svých ústavně zaručených práv, která upravuje v základních práv a svobod. Soudce zpravodaj však neshledal, že by soudy postupovaly v rozporu s uvedeným ustanovením , o

2

věci řádně jednaly a rozhodly. Přitom se jednalo, pokud jde o zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikaci při řešení konkrétních případů - včetně vyslovování právních názorů - především o samostatnou nezávislou činnost obecných soudů. Soudce zpravodaj musel konstatovat, že ani neukládá soudu výslovně povinnost určitým způsobem jednat a předpokládá odpovídající rozhodnutí. Uložení pokuty není tedy právem stěžovatele, tím méně právem ústavně zaručeným, nýbrž je nástrojem soudu k vynucování dříve jím uložených povinností.

Ústavní soud tedy porušení procesních ani jiných ústavních práv namítané stěžovatelem neshledal a dospěl tak k závěru, že se jedná v daném případě o návrh ústavní stížnosti zjevně neopodstatněný.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 1998 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu

3