Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 100/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu stěžovatele JUDr. M.H., zast. advokátem JUDr. K.L., proti Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti, Městskému soudu v Praze a soudci MS JUDr. Z.P., na zrušení příkazu k předvedení k jednání kárného soudu, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Stěžovatel podal dne 6.3.1998 ústavní stížnost na zásah do ústavního práva na -soudcovskou nezávislost a domáhal se vydání rozhodnutí, jímž se zrušuje příkaz soudce kárného soudu pana JUDr. Z.P., předsedy senátu Městského soudu v Praze, k předvedení soudce JUDr. M.H., předsedy občanskoprávního senátu Obvodního soudu pro Prahu 6, na jednání kárného řízení. Současně navrhl vydání předběžného opatření, jímž Ústavní soud předběžně zakazuje 1. MV, zastoupenému panem ministrem JUDr. C.S., 2. MS, zastoupenému paní ministryní JUDr. V.P., 3. MS, zastoupenému předsedou panem JUDr. P.B., 4. soudci MS JUDr. Z.P. porušovat u garantované právo na nezávislost soudce OS JUDr. M.H. zejména tím, že by ho v rámci kárného řízení omezovali na jeho osobní svobodě, případně předváděli orgány kriminální policie před jednání kárného senátu.

Stěžovatel vedle kritiky poměrů v českém soudnictví vůbec a na Obvodním soudu pro Prahu 6 a Městském soudu v Praze speciálně k vlastnímu předmětu stížnosti uvedl, že je proti němu vedeno kárné řízení a že dne 4.3.1998 v 7 hodin ho v P., navštívili čtyři policisté a na základě písemného příkazu JUDr. Z.P. se ho pokusili předvést k Městskému soudu v Praze na jednání kárného senátu. Když jim stěžovatel předložil potvrzení o své pracovní neschopnosti, odešli s nepořízenou. Stěžovatel v příkazu k předvedení před kárný soud a v zákroku policistů spatřuje útok na imunitu soudce a namítá, že podle zákona o kárné odpovědnosti soudců předvedení soudce není možné.

Z písemného vyjádření JUDr. Z.P. a z kopie žádosti Městského soudu v Praze ze 16.2.1998 Spr. 1080/96 bylo zjištěno, že předseda kárného senátu Městského soudu v Praze požádal podle , ve znění pozdějších předpisů, za použití § 90 odst. 3 trestního řádu, Policii České republiky o předvedení kárně obviněného JUDr. M.H., soudce OS, který se patrně zdržuje na adrese P., (u JUDr. I.M.), k ústnímu jednání kárného senátu Městského soudu v Praze, které se bude konat dne 4.3.1998 v 9 hodin. V žádosti je uvedeno, že důvodem předvedení je nemožnost předvolání kárně obviněného JUDr. M.H. k ústnímu jednání, neboť obsílky v místě bydliště nepřebírá, odmítá přebírat obsílky na pracovišti a nesdělil kárnému senátu místo svého současného pobytu. Žádost o předvedení pozbyla okamžikem jejího vrácení platnosti, nehledě k tomu, že byla omezena pouze na den 4.3.1998 do 9 hodin.

Žádost o předvedení není rozhodnutím a lze je kvalifikovat podle písm. d) y a , o Ústavním soudu, jako jiný zásah orgánu veřejné moci do základního práva nebo svobody. Z citovaného listinného důkazu, který je pro posouzení případu stěžejní, Ústavní soud zjistil, že žádost o předvedení stěžovatele k jednání kárného soudu byla jednorázovým aktem časově omezeným na 4.3.1998 do 9 hodin. Po bezvýsledném uplynutí této doby žádost pozbyla platnosti a nebyla opakována. Za této situace, když nepřichází v úvahu zrušení žádosti (podle stěžovatele příkazu) o předvedení, neboť nejde o rozhodnutí [ , a contrario ] a když její opakování je nemyslitelné, neboť stěžovatel, jak sám uvádí, se vzdal funkce soudce, která zanikla 30. dubna 1998 a vytvořil se zákonný předpoklad pro zastavení kárného řízení bez ústního jednání, nelze uvažovat ani o tom, že by Ústavní soud kárnému soudu zakázal, aby v tvrzeném porušování základního práva a svobody pokračoval [ , a contrario]

Na základě těchto úvah dospěl soudce zpravodaj k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný a proto jej podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Stejný osud musel pochopitelně postihnout i stěžovatelův návrh na vydání předběžného opatření ( , a contrario).

Za daného stavu bylo nadbytečné řešit spor mezi stěžovatelem a předsedou kárného senátu o výklad § 24 zákona o kárné odpovědnosti soudců.

Jen na okraj Ústavní soud poznamenává, že nezávislost a imunita soudce jsou upraveny příslušnými ustanoveními y, zákona o soudech a soudcích aj. Vzhledem k výsledku řízení by úvahy o tom, zda postupem kárného soudu došlo či mohlo dojít k zásahu do nezávislosti a imunity stěžovatele byly toliko akademické.

Poučení: Proti usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 1998

JUDr. Miloš Holeček

soudce Ústavního soudu