Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 184/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti K. a D.H., oba zastoupeni advokátkou JUDr. J.Š., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 1996, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé se svou ústavní stížností, s odvoláním na porušení , 2, , 4 d (dále jen " "), ve spojení s y ČR a y, domáhají zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 1996, sp. zn. 1 , kterým byl, jak je patrno z přiložených příloh, zčásti potvrzen a zčásti změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8, čj. -31, ze dne 24.10.1995. Tímto rozsudkem soudu I. stupně byla k návrhu stěžovatelů (v řízení před soudem I. stupně žalobců) stanovena žalované MUDr. B.P. povinnost vyklidit a vyklizenou předat stěžovatelům zahradu čp. 1679 o výměře 673 m2, zapsanou na LV 972 k.ú Ch., do 3 dnů od právní moci rozsudku, dále povinnost umožnit stěžovatelům vstup do této zahrady a toto užívání trpět, vyklidit garáž nacházející se v domě čp. 660 na stavební parcele 1678 o celkové výměře stavební parcely 147 m2 v k.ú. Ch., zapsaných na LV 972 k.ú. P., do 3 dnů od právní moci rozsudku a zároveň také povinnost umožnit stěžovatelům zpřístupnění této garáže ve stejné lhůtě a její užívání trpět, a konečně pak povinnost vyklidit dům č. 660 se stavební parcelou 1678 o výměře 147 m2, zapsaných na LV 972 v k.ú. Ch., a to do 15 dnů po zajištění přístřeší. K odvolání žalované věc posuzoval Městský soud v Praze, který ústavní stížností napadeným rozsudkem

2

rozsudek soudu 1. stupně ve výrocích o vyklizení domu čp. 660, vyklizení garáže v tomto dumě a vyklizení zahrady shora označené potvrdil, zbývající výroky změnil tak, že povinnost žalované k vyklizení duralu nastane do 15 dnů ode dne, kdy jí bude zajištěn náhradní byt, žalobu, aby žalovaná zpřístupnila garáž v domě čp. 660 a trpěla její užívání zamítl, a stejně tak zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalované umožnit vstup stěžovatelům do shora označené zahrady a trpění jejího užívání.

Proti tomuto rozsudku směřuje ústavní stížnost stěžovatelů, proti těm jeho výrokům, jimiž byl rozsudek soudu I. stupně změněn. Proti uvedeným výrokům napadeného rozhodnutí je však ve smyslu ustanovení přípustné dovolání, které bylo ze stranu stěžovatelů také podáno. Jak je patrno ze zjištění, které učinil Ústavní soud u Nejvyššího soudu ČR, o tomto dovolání zatím nebylo rozhodnuto a za tohoto stavu je proto třeba vycházet ze závěru, že zatíral nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon stěžovatelům k ochraně jejich práv poskytuje ( ), a ústavní stížnost proto byla z tohoto důvodu jako nepřípustná podle písm. 1) citovaného zákona odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. dubna 1998

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj