Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 487/97

-5 ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele PhDr. L.K., o návrhu ze dne 23. prosince 1997, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem, který Ústavní soud České republiky obdržel dne 29. prosince 1997, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu orgánů, u nichž se dožadoval ochrany svých práv, vyplývajících z d. Uvedl, že podle jeho přesvědčení bylo jednáním ing. K. zasaženo do jeho práva na ochranu osobnosti. Přesto orgány činné v trestním řízení, zabývající se jeho trestním oznámením, nepostupovaly objektivně a v souladu s trestním řádem, když trestní stíhání ing. K. zastavily. Poté, co bylo dne 30. května 1997 trestní stíhání zastaveno, podal jeho právní zástupce podnět ke stížnosti pro porušení zákona a jak vyplývá ze zprávy Ministerstva spravedlnosti ze dne 24. října 1997, byl podnět odložen. Dále poukázal na obsah rozhodnutí vyšetřovacích orgánů a navrhl, aby Ústavní soud vyslovil, že jeho ústavní právo, zakotvené v d, jakož i v trestního zákona, bylo vyšetřovacími orgány porušeno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [ a odst. 2

-6

Z listin, předložených navrhovatelem, bylo zjištěno, že od právní moci všech rozhodnutí, vztahujících se k trestnímu stíhání ing. M.K. a označených stěžovatelem za rozhodnutí dokumentující nesprávný postup orgánů činných v trestním řízení, uplynula ke dni podání stížnosti doba delší, než jak je stanovena v Proto stížnost navrhovatele, směřující proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně sp. zn. 3 Zt 3037/94, ze dne 30. května 1996 a 30. října 1996, a proti usnesení Policie České republiky, sp. zn. MVV 1150/10-94, ze dne 6. listopadu 1996, je nutno považovat za stížnost podanou po lhůtě, stanovené pro její podání

Podle § 266 odst. 1 trestního zákona proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon, nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Pro obsah citovaného ustanovení nutno uvést, že jde o právo ministra spravedlnosti a nikoliv o procesní prostředek, jímž by se mohl účastník trestního řízení (poškozený) domáhat ochrany práv. Proto odložením podnětu stěžovatele, a tedy nevyužitím práva k podání stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti, nebylo a ani nemohlo být zasaženo do práv navrhovatele, jak tvrdí ve své stížnosti. Pro citované ustanovení trestního zákona a výše uvedené konstatování je stížnost navrhovatele, směřující proti sdělení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o odložení podnětu navrhovatele k podání stížnosti pro porušení zákona ve věci ing. M.K., zjevně neopodstatněnou.

S ohledem na tyto skutečnosti byl návrh, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v souladu s a c) odmítnut.

Pro zjištěné důvody k odmítnutí návrhu nebyl stěžovatel již vyzýván k odstranění vad návrhu, zejména k předložení plné moci o zastoupení před Ústavním soudem advokátem, jak to vyžaduje a

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 13. ledna 1998

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj

2