Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 175/97

_ f T

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti R. P., zastoupeného advokátem JUDr. V.K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1.1997, sp. zn. ,

t a k t o Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í .

Ústavnímu soudu byla dne 21. 5. 1997 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 5. 12. 1995, č. j. -131, ve věci zrušení práva společného nájmu k družstevnímu bytu. Tímto rozsudkem bylo ve věci samé rozhodnuto o zrušení práva společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu, o tom, že výlučným nájemcem předmětného bytu se stává stěžovatel, o zamítnutí návrhu L.P., aby se stala výlučnou nájemkyní předmětného bytu a členkou R. a o tom, že jmenovaná je povinna předmětný byt vyklidit a vyklizený stěžovateli odevzdat do 15 dnů poté, co jí bude zajištěn přiměřený náhradní byt. Odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že výlučnou nájemkyní předmětného bytu

1

a členkou R. se stává L.P. a stěžovatel, že je povinen předmětný byt vyklidit a vyklizený předat jmenované do 15 dnů poté, co mu bude zajištěn náhradní byt.

Stěžovatel především vytýká Krajskému soudu v Brně, že ten se nezabýval otázkou provedení a vyhodnocení znaleckých posudků a výslechem znalců, které jsou podle jeho názoru zásadní pro skutková zjištění. V tom spatřuje porušení d ve spojení s y ČR, a proto navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se považuje návrh na povolení obnovy řízení.

Podle ustanovení je proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu I. stupně ve věci samé, přípustné dovolání. V daném případě je právě taková možnost procesního prostředku dána, neboť práva a povinnosti stanovené účastníkům předchozího řízení jsou podle závěrů obecných soudů zcela odlišné. Z obsahu ústavní stížnosti dále vyplývá, že stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání ze dne 18. 4. 1997, jehož kopii přiložil. V tomto ohledu je třeba upozornit i na judikaturu Evropské komise pro lidská práva, podle které pravidlo vyčerpání opravných prostředků vyžaduje použít všechny právní prostředky dostupné podle vnitrostátního práva, které jsou v zásadě účinné a postačují k tomu, aby se jejich prostřednictvím dosáhlo nápravy. Za této situace je tedy podání ústavní stížnosti předčasné.

Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je nepřípustný, a proto byl podle ustanovení odmítnut,

2

a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. června 1997

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj

3