Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 3/97

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o návrhu navrhovatele V.R., zastoupeného Mgr. M.K., na zrušení , o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, podaného spolu s ústavní stížností proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 5. 1996, sp. zn. , a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 1996, sp. zn. , takto:

Návrh na zrušení , o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel (stěžovatel) podal ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 1996, č.j. -34, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 5. 1996, č.j. -22, jímž byl zamítnut jeho návrh, aby O., byl povinen mu zaplatit částku 233 594,80 Kč a do budoucna, počínaje dnem 1. 1. 1996, mu platit měsíčně částku 13 646,- Kč jako odškodnění nemoci z povolání. Ústavní stížnost směřuje i proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Karviné.

Současně s podáním ústavní stížnosti navrhovatel podal návrh na zrušení , o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, protože podle jeho názoru "daná vyhláška, resp. úprava práv a povinností obsažených v ní, je ve svém rozsahu nedostatečná", neboť zejména ve vztahu k objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu dle ust. neobsahuje žádné speciální ustanovení a v konečném důsledku závažným způsobem objektivní odpovědnost zaměstnavatele za onemocnění nemocí z povolání porušuje. Citovaná vyhláška se zabývá speciálně hmotným zabezpečením zaměstnanců v hornictví, jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro pracovní úraz, anebo jestliže dosáhli nejvyšší přípustné expozice. Dosažení nejvyšší přípustné expozice je "vydáváno" závazným rozhodnutím orgánu státní zdravotní správy, v němž je mimo jiné stanoveno, že zaměstnanec je nezpůsobilý k výkonu další práce v podzemí, resp. na dosavadním pracovišti s uvedenou kategorií prašnosti. Na základě takového posudku jsou pak se zaměstnanci sepisovány dohody o skončení pracovního poměru s odůvodněním, že k ukončení pracovního poměru dochází z důvodu naplnění nejvyšší přípustné expozice. K uvedené situaci prý došlo u navrhovatele.

Usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 2. 1997,

sp. zn.

, bylo podle ust. , o Ústavním soudu, řízení o ústavní stížnosti přerušeno a návrh na zrušení , byl postoupen k rozhodnutí plénu Ústavního soudu podle článku 87 odst. 1 písm. a) y.

Řízením o návrhu na zrušení uvedeného ustanovení se v této plenární věci dále zabýval soudce zpravodaj určený rozvrhem práce.

Podle ust. , může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

Ústavní soud dospěl k názoru, že podmínky tohoto ustanovení nejsou splněny.

Jádrem věci je otázka výkladu zákonné dikce vyjádřené slovy "jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti.

Podle přesvědčení Ústavního soudu je předmět ústavní stížnosti vymezen tím, jak je inkorporován do merita rozhodnutí orgánu veřejné moci, proti němuž ústavní stížnost směřuje. V souzené věci okresní soud zamítl návrh stěžovatele, aby O., byl povinen zaplatit stěžovateli částku 233 594,80 Kč a do budoucna počínaje dnem 1. 1. 1996 hradit částku 13 646,- Kč z důvodu odškodnění nemocí z povolání na základě zjištění, že v roce 1992 byl stěžovatel v rámci dolu přeřazen z práce horníka v přípravnách na práci vzorkaře, pro naplnění nejvyšší přípustné expozice a z téhož důvodu došlo k zániku jeho pracovního poměru ke dni 30. 4. 1994. Soud konstatoval, že u navrhovatele nedošlo v průběhu roku 1992 k přeřazení pro nemoc z povolání a tím mu nevzniklo právo na

náhradu za ztrátu na výdělku. Rovněž tak důvodem ukončení pracovního poměru bylo naplnění nejvyšší přípustné expozice a nemoc z povolání byla zjištěna až po rozvázání pracovního poměru. Je tedy nepochybné, že mezi poklesem na výdělku po ukončení pracovního poměru (event. po přeřazení v rámci dolu) a nemocí z povolání není příčinná souvislost, takže podle názoru okresního soudu za tohoto stavu navrhovateli náhrada za ztrátu na výdělku podle nepřísluší. Tento rozsudek potvrdil odvolací soud, který uvedl, že i když příčina ztráty na výdělku má profesionální původ, je v předmětné věci rozhodující, že dosažení nejvyšší přípustné expozice není podle důvodem pro vznik odpovědnosti za škodu; hmotné zabezpečení pracovníků, kteří po dosažení nejvyšší přípustné expozice nemohou vykonávat dosavadní práci, řeší zvláštní předpisy (srov. , o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, a nyní platnou , o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci).

Z obsahu napadených rozhodnutí je tedy zřejmé, že "skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti" uplatněním napadené nenastala, neboť soud nerozhodoval o nárocích plynoucích z této vyhlášky, nýbrž o škodě způsobené zaměstnanci nemocí z povolání podle ust. . Toto zákonné ustanovení upravuje odpovědnost za

škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, takže k aplikaci , se zřetelem k meritu napadených rozhodnutí nedošlo. Krajský soud pouze v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dosažení nejvyšší přípustné expozice není podle důvodem pro vznik odpovědnosti za škodu a poukázal na , která hmotné zabezpečení pracovníků, jež dosáhli nejvyšší přípustné expozice a z těchto důvodů nemohou vykonávat dosavadní práci, řeší.

Podle ust. , 4 , může návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podat pouze subjekt, který je v tomto předpisu výslovně uveden. Takovým subjektem může být fyzická nebo právnická osoba toliko tehdy, jestliže podala ústavní stížnost za podmínek uvedených v ust. tohoto zákona. V daném případě však podmínky uvedeného ustanovení splněny nebyly, takže návrh na zrušení , byl podán někým zjevně neoprávněným.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl [§ 43 odst. 1 písm. d) citovaného zákona].

Po doručení tohoto usnesení bude senát Ústavního soudu pokračovat v řízení o ústavní stížnosti proti rozhodnutím, která jí byla napadena.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 1997

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj