Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 285/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti S.P., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 10. 1996, sp. zn. Ovs 35/96/Ha, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel v odůvodnění své ústavní stížnosti především zpochybnil rozhodnutí ÚVK, které předcházelo ústavní stížností napadenému rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 1996, sp. zn. Ovs 35/96/Ha, kterým byl zamítnut návrh na jeho zaregistrování jako nezávislého kandidáta pro volby do Senátu v roce 1996. Pokud jde o toto ústavní stížností napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu, namítal, že je diskriminující, pokud nebylo uznáno 120 podpisů, což v jeho případě znamená, že do požadovaných 1.000 podpisů se mu nedostává pouhých 13. Dále namítal, že volební zákon (, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "volební zákon") neříká, že podpis petice podporující kandidaturu je úkonem, který musí být učiněn určitě a srozumitelně, ani to, že proti rozhodnutí Nejvyššího soudu nejsou přípustné opravné prostředky. Závěrem konstatoval, že je to volební zákon, který obsahuje vážné legislativní chyby

1

a v mnoha odstavcích je diskriminující a proto je i příčinou, proč napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu odporujed,ě ČR i Mezinárodní úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolu č. 3, 5 a 8.

Ústavní soud z obsahu spisu Nejvyššího soudu, sp. zn. Ovs 35/96/Hasch, zjistil, že navrhovatel k přihlášce nezávislého kandidáta připojil petičníu, která nebyla podepsána tisícem oprávněných voličů s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a bydliště, neboť ačkoliv obsahovala 1.107 podpisů, nejméně u 120 podepsaných osob nenásledovaly všechny zákonem předepsané a shora uvedené náležitosti ( volebního zákona). Dále Ústavní soud zjistil, že Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 4. 10. 1996, sp. zn. Ovs 35/96/Ha, zamítl návrh na zaregistrování nezávislého kandidáta - navrhovatele, právě proto, že v ustanovení volebního zákona vyžadovaná petiční neobsahovala předepsané náležitosti, přestože obsahovala 1.107 podpisů, a to proto, že v případě nejméně 120 osob nebyl řádně uveden některý z údajů, požadovaný v ustanovení volebního zákona. Z obsahu uvedeného spisu i z obsahu ústavní stížnosti je zjevné, že podstata ústavní stížnosti spočívá v polemice se závěry Nejvyššího soudu, uvedenými v odůvodnění rozhodnutí. V této souvislosti je třeba připomenout názor Ústavního soudu, vyjádřený již v jeho dřívějších nálezech, totiž že není vrcholem soustavy obecných soudů a není tedy oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti s výjimkou ochrany ústavnosti (srov. a násl.y ČR). S přihlédnutím ke shora uvedenému a za situace, kdy se Nejvyšší soud při svém rozhodování o návrhu na zaregistrování navrhovatele držel zákona, tj. , o jehož ústavnosti nemá Ústavní soud žádné pochybnosti, nelze než konstatovat, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu nijak z rámce ústavnosti nevybočilo a proto nezbylo, než návrh dle , o Ústavním soudu, odmítnout jako zjevně neopodstatněný s tím, že ani sama nezákonnost rozhodnutí obecných

2

soudů automaticky nezakládá jeho protiústavnost.

K námitce ohledně srozumitelnosti a určitosti nad rámec tohoto odůvodnění Ústavní soud uvádí, že jde o obecným přepisem, tj. požadovanou náležitost každého právního úkonu, tedy i petičníy ( ). Také další námitka, týkající se nepřípustnosti opravných prostředků, je zjevně lichá, a to s odkazem na , v němž se výslovně v rámci úpravy řízení ve věcech voleb uvádí: "Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky".

Ze všech shora uvedených důvodů pak nebyl ani navrhovatel vyzýván k odstranění vad jeho návrhu ve smyslu , o Ústavním soudu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 25. 10. 1996 soudce zpravodaj