Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 271/96

>

Stěžovatelka nesplnila zákonem stanovené podmínky ( 61 odst. 6 , o volbách), že k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a bydliště, když tyto poslední čtyři údaje někde chyběly.

Stěžovatelka nemůže namítat, že neměla za rovných podmínek přístup k volené veřejné funkci ve smyslu d, která tvoří součást ústavního pořádku České republiky, když sama mohla zabránit tomu, aby výše uvedené údaje v petici nechyběly.

<

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne v právní věci stěžovatelky I. K., zastoupené JUDr. V. K., o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 10. 1996, sp. zn. Ovs 86/96/Ha, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Svým podáním ze dne 9. 10. 1996, doplněným dalším podáním ze dne 10. 10. 1996, podala stěžovatelka návrh na zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 10. 1996, sp. zn. Ovs 86/96/Ha. Uvedeným usnesením Nejvyššího soudu ČR byl zamítnut návrh stěžovatelky na vydání rozhodnutí o zaregistrování přihlášeného kandidáta pro volby do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996 ve volebním obvodu T.

Stěžovatelka jako důvod svého návrhu, předloženého Ústavnímu soudu ČR, uvádí, že jmenovaným usnesením Nejvyššího soudu ČR byla omezena její politická práva, protože podled mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím (). Má za to, že usnesení Nejvyššího soudu nebylo řádně zdůvodněno, že nebyly konkrétně zjištěny vady, které vedly k neuznání podpisů v petici a že posouzení čitelnosti nebo neúplnosti údajů bylo jen subjektivní. Vzhledem k tomu, že se jednalo o počet podpisů na hranici požadovaného počtu 1000 oprávněných voličů, má stěžovatelka za to, že došlo i k porušení d.

Soudce zpravodaj vzal na vědomí odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR vydaného podle 200m

a zjistil, že ÚVK rozhodnutím ze dne 27. 9. 1996, čj. ÚVK 282/1996, potvrdila rozhodnutí OVK volebního obvodu v T.

O odmítnutí registrace stěžovatelky I. K. pro volby do Senátu, vyhlášené prezidentem republiky na dny 15. a 16. listopadu 1996. ÚVK uznala jako hlavní důvod odmítnutí důvod uvedený oVK a vycházející z toho, že petice nebyla podepsána zákonem požadovaným počtem oprávněných voličů. Nejvyšší soud ČR poté, co přezkoumal v řízení podle 200m náležitosti přihlášky stěžovatelky, dospěl k závěru, že její návrh není důvodný, protože požadavky zákona o volbách č. , zejména v 61 odst. 6, nebyly respektovány. Konstatoval, že v petici byly zjištěny nedostatky, spočívající v tom, že není uvedeno jméno, příjmení nebo rodné číslo vůbec nebo neúplně (např. zkratkou) nebo nečitelně, takže nebylo možno podpis voliče uznat jako platný, protože podpis petice nebyl učiněn určitě a srozumitelně. Stěžovatelka - kandidátka tedy zákonem stanovené podmínky, které znějí: "k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a bydliště", nesplnila.

Soudce zpravodaj po přezkoumání návrhu ústavní stížnosti a napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR musel konstatovat, že Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví a nepřezkoumává rozhodnutí obecných soudů, pokud napadenými rozhodnutími nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y.

Podle y je Ústavní soud ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a podle y ČR rozhoduje mimo jiné o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím či jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod.

V tomto konkrétním případě však Ústavní soud nezjistil, že by byl porušen d, která tvoří součást ústavního pořádku České republiky. Jak z průběhu řízení před jednotlivými orgány vyplývá, vyskytly se v přihlášce, resp. petici stěžovatelky - kandidátky, vady a nedostatky, kterým mohla sama předem zabránit, takže nelze hovořit o tom, že by neměla za rovných podmínek přístup k volené veřejné funkci ve smyslu uvedeného článkud. Pokud jde o námitku, že došlo i k porušení citovanéy, nevyšlo najevo ani nebylo v průběhu řízení prokázáno, že by postup orgánů veřejné moci byl nezákonný či protiprávní, aby bylo možno proces označit za nespravedlivý, zejména s přihlédnutím k tomu, že řízení podle 200m je možno označit podle jeho charakteru za řízení nesporné. Výsledkem řízení před Nejvyšším soudem je originální rozhodnutí, které je vydáno bez formální vazby na rozhodnutí Ústřední volební komise;

nemění rozhodnutí volební komise, nýbrž rozhoduje přímo ve smyslu

200m odst. 1 písm. a) až c) .

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle 43 odst. 1 písm. c) , o Ústavním soudu, návrh stěžovatelky jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 1996