Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 43/95

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele N., zastoupeného advokátkou JUDr. R.V., týkajícího se ústavní stížnosti,

t a k t o

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel předložil Ústavnímu soudu ČR svou ústavní stížnost ze dne 2. září 1994 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. , ze dne 24. 8. 1994, a navrhl jeho zrušení, protože podle jeho názoru byl jím porušen d (č. ). K porušení mělo dojít tím, že soud zamítl návrh stěžovatele, aby jako zájmové sdružení, ve smyslu § 4 trestního řádu, vyslal k jednání v trestní věci obžalovaného T.H. svého zástupce. Odvolává se na § 5 trestního řádu, podle něhož tato zájmová sdružení mají právo vyslat k projednání věci před okresním a krajským soudem, jako soudem odvolacím, svého zástupce, který se pak, na podkladě usnesení soudu, zúčastní jednání a soudu tlumočí stanovisko jejich kolektivu k projednávané trestní věci, k osobě pachatele a k možnostem jeho nápravy. Tato zájmová sdružení mohou podle § 183 odst. 1 trestního řádu navrhnout, aby jejich zástupce se zúčastnil k výkonu práva podle § 5 trestního řádu projednávání věci v hlavním líčení před okresním soudem nebo ve veřejném zasedání, konaném o odvolání, před krajským soudem.

Soudce zpravodaj zjistil, že N., je evidovanou odborovou organizací ve smyslu , o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Právnickou osobou se stala dnem poté, kdy byl Ministerstvem vnitra doručen návrh na její evidenci, což se stalo dne 16. 6. 1994 pod č. j. II/s-OS/1-24923/94-E.

1

Podle stanov je nepolitickou profesní odborovou organizací, sdružující pracovníky v obchodu, jejímž cílem je prosazovat a hájit hospodářské, sociální a jiné oprávněné zájmy svých členů, a přispívat tak k vytváření demokratického právního řádu.

Pokud jde o návrh ústavní stížnosti stěžovatele, zakládající se na tvrzení, že bylo porušeno jeho základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu podle d, shledal soudce zpravodaj, že o právu stěžovatele podle § 5 trestního řádu rozhodl soud podle § 183 odst. 2 trestního řádu, takže postup při ochraně práva stěžovatele byl dodržen a jeho právo nebylo porušeno ani tím, že soud, v rámci své rozhodovací pravomoci, návrhu stěžovatele nevyhověl. Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti podle y ČR, a nikoliv funkce pravidelné třetí instance v soustavě obecných soudů. Okolnost, že soud návrhu stěžovatele nevyhověl, není sama o sobě porušením práva na soudní ochranu ve smyslu d. Návrh na zrušení usnesení soudu, jak je uvedeno výše, z důvodu porušení citovaného ustanovení d, je proto zjevně neopodstatněný.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. dubna 1995

JUDr. Vladimír P a u l

soudce zpravodaj