Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 319/03

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Z. K., zastoupeného JUDr. K. K., advokátem, proti tvrzenému zásahu Krajského státního zastupitelství v Brně, pracoviště Jihlava, do ústavně zaručených základních lidských práv,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel napadl ústavní stížností postup v záhlaví uvedeného orgánu veřejné moci s tvrzením, že jím v konečném důsledku dochází k porušení čl. 2 odst. 5 tr. řádu, dle něhož v přípravném řízení jsou orgány činné v trestním řízení povinny se stejnou pečlivostí objasňovat skutečnosti svědčící ve prospěch stejně jako v neprospěch obviněného. Zejména v jím namítaném postupu krajského státního zastupitelství, spočívajícím v údajné nečinnosti, kdy zákonem předvídaným způsobem nedošlo k nápravě vad přípravného řízení, spatřuje stěžovatel dotčení v jemu svědčící zásadě presumpce neviny ovládající trestní řízení, jakož i porušení d.

Stěžovatel se s odkazem na blíže rozvedené výtky domáhá, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by Krajskému státnímu zastupitelství v Brně, pracoviště Jihlava, uložil, "aby v souladu se zjištěními Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a ve smyslu závazného sdělení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 23. 2. 2001, čj. VZt 359/98, uskutečnilo úkony v rozsahu námitek uplatněných v žádostech o přezkoumání postupu vyšetřovatele a v podnětech k výkonu dohledu podaných stěžovatelem, k objasňování otázky týkající se zpracování znaleckých posudků dr. Ing. D. a součinnosti, kterou mu měli poskytovat Věroslav B. a Ing. K.. Jedná se o tyto úkony: 1. provést výslech jmenovaných osob Ing. D., Ing. K. a Věroslava B.. 2. Provést výslech Mjr. Ing. P., a to ve vztahu k součinnosti V. B., tak, jak bylo obsaženo v pokynu vrchního státního zastupitelství. 3. provést výslech náměstka primátora Z. k otázce podjatosti vyšetřovatele."

Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z pohledu formálních (procesních) náležitostí, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou umožňující její věcné projednání a shledal, že tato vykazuje formální vady, jež mají za následek její odmítnutí. Není totiž možno přehlížet, že Ústavní soud je, jakožto orgán veřejné moci a coby orgán ochrany ústavnosti ( y ČR), přirozeně povinen při své činnosti respektovat taktéž jednu ze základních zásad právního státu, jíž je uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon ( y ČR, d). Vycházeje z tohoto obecného východiska, posuzoval v těchto intencích i nyní projednávaný případ.

V dané věci, s ohledem na návrhové žádání stěžovatele (jím předestřený petit), je z hlediska kompetenčního určující ust. a b) , ve znění pozdějších předpisů, dle něhož, bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle písm. d) y, Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Domáhá-li se ovšem stěžovatel vydání nálezu, jímž by Ústavní soud přikázal orgánu veřejné moci konat ve smyslu takového pozitivního jednání, jak je shora popsáno, je nutno konstatovat, že se v daném případě jedná o návrh, resp. takovým způsobem formulovaný petit, který Ústavní soud nemůže při své rozhodovací činnosti reflektovat, tj. k vydání jemu korespondujícího rozhodnutí, jak vyplývá z toho, co bylo uvedeno, není oprávněn (Ústavní soud může výrokem svého rozhodnutí uložit, kromě zákazu v pokračování porušování práva a svobody, toliko již zmíněnou povinnost obnovit stav před porušením ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, pokud k němu došlo, a to za předpokladu, že jím není napadáno rozhodnutí).

Proto byl návrh stěžovatele podle ust. § 43 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, usnesením odmítnut, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2003

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj