Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 462/03

Ústavní soud rozhodl dne 8. září 2003 soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti E. F., zastoupené JUDr. Karlem Vítkem, CSc., , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 3. 2003, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 27. 8. 2003 podala paní E. F. ústavní stížnost, kterou jménem svého manžela, J. F., Ostrava-Svinov, a v zastoupení JUDr. Karla Vítka, CSc. brojí proti v záhlaví specifikovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, jímž byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 2. 2002, sp. zn. a znovu bylo rozhodnuto tak, že se mimo jiné J. F. dopustil organizátorství trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 10 odst. 1 písm. a), § 148 odst. 2, odst. 4 trestního zákona, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce 7 let a šesti měsíců.

K ústavní stížnosti byla přiložena plná moc, kterou E. F. zmocnila JUDr. K. V., CSc. k zastupování v řízení před Ústavním soudem.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem.

To znamená, že ústavní stížnost slouží k ochraně veřejného subjektivního práva jednotlivce a z tohoto hlediska představuje individuální prostředek ochrany základních práv a svobod. Je to pouze jednotlivec sám, pokud tvrdí, že veřejná moc porušila jeho základní práva a svobody, který je aktivně legitimován, domáhat se formou ústavní stížnosti ochrany u Ústavního soudu. Je proto nepřípustné, aby ústavní stížnost za někoho podala jiná osoba, ač příbuzensky či jinak spojená s osobou, v jejíž věci se domáhá ochrany základních práv a svobod.

ani výslovně nepřipouští podání návrhu k zahájení řízení o ústavní stížnosti za jinou osobu (actio popularis), a v tomto řízení ani nelze připustit podpůrné či subsidiární použití trestního řádu, jak se zřejmě stěžovatelka domnívá (analogické použití § 37 odst. 1 trestního řádu). Řízení o ústavní stížnosti je samostatným a svébytným řízením před Ústavním soudem, jehož předmětem je posouzení tvrzeného zásahu do základních práv a svobod jednotlivce, a které proto nelze považovat za další fázi řízení před obecnými soudy. Z toho důvodu se řídí samostatnou procesní úpravou, obsaženou v , přičemž pouze přiměřeně, v otázkách výslovně neupravených v , lze použít ustanovení .

Z obsahu návrhu a z přiložené kopie rozsudku Vrchního soudu v Olomouci Ústavní soud zjistil, že účastníkem řízení v napadené věci byl J. F., jehož jménem podala ústavní stížnost jeho manželka.

S ohledem na shora uvedenou argumentaci však musí Ústavní soud považovat takovou ústavní stížnost za návrh, který podala osoba k tomu neoprávněná, neboť je to pouze J. F., který je aktivně legitimován k tomu, aby ve své právní věci podal ústavní stížnost, pokud se domnívá, že příslušným rozhodnutím obecných soudů bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh v souladu s ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, když jej podala osoba zjevně neoprávněná.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. září 2003

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph. D.

soudce zpravodaj