Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 282/03

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti Ing. H. N., zastoupené Mgr. Ing. L. J., proti usnesení Policie ČR - Okresní ředitelství, SKPV v Domažlicích, ORDO-12/OOK-2003 ze dne 31. 3. 2003,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 20. 5. 2003, stěžovatelka napadá postup Policie ČR - Okresního ředitelství, SKPV v Domažlicích, v její věci a usnesení o odložení věci sp. zn. ORDO-12/OOK-2003 ze dne, jak stěžovatelka uvádí, "zřejmě 31. 3. 2003". Z ústavní stížnosti vyplývá, že usnesením bylo rozhodnuto o odložení věci vyšetřování dopravní nehody, při níž zahynula matka stěžovatelky.

Stěžovatelka se domnívá, že orgán Policie ČR rozhodnutím o odložení věci, jakož i vyloučením stěžovatelky coby poškozené z trestního, resp. adhezního řízení, porušil její ústavně zaručené právo podle d ("Listina") a rovněž v obecné rovině polemizuje se závěry policejního orgánu. Proto navrhla, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že došlo k porušení jejího práva podle y, zrušil předmětné usnesení orgánu Policie ČR, zakázal tomuto orgánu, aby v porušování stěžovatelčina práva pokračoval, a nařídil mu, aby obnovil stav před porušením jejího práva tím, že ji seznámí s jejími právy poškozené a poskytne jí možnost tato práva uplatnit.

Ústavní soud dospěl ve shodě se svou ustálenou rozhodovací praxí (např. usnesení z 26. 2. 1997

sp. zn.

- Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, str. 343 a usnesení z 8. 4. 1999

sp. zn.

- Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 14, str. 291) v posuzované věci k těmto závěrům:

Z a 40 d lze dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle něhož vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahů mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán a kým. Úprava těchto otázek trestním řádem tyto zásady naplňuje. V posuzované věci ve skutečnosti, že policejní orgán usnesením odložil věc podezření z trestného činu, nelze spatřovat porušení ústavně zaručených veřejných práv stěžovatelky, jejichž ochrana je v kompetenci Ústavního soudu. Subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby byl někdo trestně stíhán, nezaručuje.

Ústavní soud podotýká, že předmětným usnesením není nijak vyloučen eventuální občanskoprávní nárok na náhradu škody stěžovatelky, například v podobě náhrady nákladů spojených s pohřbem, přičemž právě tento nárok je hlavním tématem příloh ústavní stížnosti, tedy korespondence právní zástupkyně stěžovatelky, a proto patrně i hlavní intencí stěžovatelky. Pozice stěžovatelky v civilním řízení by jistě byla usnadněna odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, avšak na trestní stíhání, jak již bylo uvedeno, nárok neexistuje. V tomto smyslu Ústavní soud shledal, že k ochraně práv stěžovatelky poskytuje zákon řadu procesních prostředků, které dosud nevyčerpala, a její ústavní stížnost je proto nepřípustná (ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále " ").

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání návrh odmítl jako nepřípustný podle ust. ) písm. e) ve spojení s ust. .

Poučení : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 24. června 2003

JUDr. Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj