Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 455/02

Ústavní soud rozhodl dne 5. května 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti F. B., zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 5. 2002, čj. -127,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ČR stěžovatel uvádí, že závěr tohoto soudu o nepřípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení není správný a domáhá se z tohoto důvodu jeho zrušení.

Z obsahu spisu Ústavního soudu plyne, že nálezem tohoto soudu z 18. 12. 2002, čj.

-22

, byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. . Ještě před vydáním tohoto rozsudku rozhodl Nejvyšší soud napadeným usnesením ze dne 7. 5. 2002 tak, že dovolání proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Plzni odmítl pro jeho nepřípustnost podle ustanovení , aniž by se případem věcně zabýval. Za tohoto stavu věci nemá tedy usnesení Nejvyššího soudu v daném stadiu řízení žádnou právní relevanci a jak vyplývá ze sdělení Okresního soudu v Rokycanech ze 7. 3. 2003, byla věc dne 23. 1. 2003 opětovně zaslána Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.

Za tohoto stavu věci Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 5. května 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu