Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 24/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera o ústavní stížnosti navrhovatele M. K., právně zastoupeného JUDr. R. M., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2001, č. j. -11, a usnesení téhož soudu ze dne 6. 12. 2001, č. j. -14, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 14. 1. 2002 a doplněným dne 19. 2. 2002 a dne 3. 4. 2002 (odstranění vad návrhu) se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2001, č. j. -11, kterým bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové. Obdobně navrhl zrušit i usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 12. 2001, č. j. -14, kterým se stěžovateli vrací soudní poplatek.

Stěžovatel tvrdí, že napadenými usneseními bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu a soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy, zakotvené v d ("Listina"). Uvedl, že soudní poplatek ve výši 1 000,- Kč uhradil osobně v podatelně krajského soudu dne 12. 11. 2001, tedy ještě před právní mocí usnesení o zastavení řízení. Pokud za těchto okolností krajský soud řízení zastavil, postupoval v rozporu s ust. , o soudních poplatcích, a současně zasáhl i do jeho ústavních práv.

Krajský soud v Hradci Králové, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že stěžovatel se domáhal přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové podle části páté, hlavy druhé , nezaplatil však soudní poplatek splatný při podání žaloby a nesplnil podmínku povinného právního zastoupení. Krajský soud ho proto usnesením ze dne 11. 9. 2001 vyzval, aby tak učinil do 15 dnů od jeho doručení, s upozorněním, že nevyhoví-li výzvě, soud řízení zastaví. Usnesení stěžovatel převzal dne 18. 9. 2001. V soudem stanovené lhůtě splnil pouze podmínku povinného právního zastoupení. Krajský soud proto napadeným usnesením řízení zastavil. Proti rozhodnutí soudu vydanému v řízení podle části páté, hlavy druhé není přípustné odvolání. Krajský soud proto nemohl použít postupu dle ust. , o soudních poplatcích a zrušit svoje rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, neboť citované ustanovení umožňuje tento postup jen v případě, že poplatek byl zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání, nikoliv do dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Závěrem vyjádřil přesvědčení, že postupoval v souladu s platnými právními předpisy i stěžovatelem citovanými právy zaručenými mu u, a navrhl, aby ústavní stížnost byla jako nedůvodná zamítnuta, nebude-li shledán důvod pro její odmítnutí.

Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný.

Podstatou ústavní stížnosti je tvrzení stěžovatele o nezákonné aplikaci ust. § 9 cit. zákona o soudních poplatcích Krajským soudem v Hradci Králové, aniž by stěžovatel své tvrzení doplnil podrobnější argumentací. Dle přesvědčení Ústavního soudu, názor Krajského soudu v Hradci Králové, obsažený v jeho vyjádření k ústavní stížnosti, tedy že ust. § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích lze aplikovat pouze v případech, kdy lze proti usnesení o zastavení řízení podat odvolání, je logický a ústavně zcela konformní. Stěžovateli nebylo bráněno, aby se obrátil na nezávislý soud a požadoval projednání své věci. Skutečnost, že pak soud řízení zastavil proto, že stěžovatel nesplnil ve stanovené lhůtě svou zákonem stanovenou povinnost zaplatit soudní poplatek, nemůže být přičítána k tíži soudu, ani nemůže být chápána jako zásah do ústavního práva na soudní ochranu. K zastavení řízení došlo výhradně v důsledku nečinnosti stěžovatele, který byl soudem k zaplacení soudního poplatku vyzván. Správní soudnictví je řízením jednoinstančním, ve kterém je podání opravných prostředků vyloučeno. V této souvislosti odkazuje Ústavní soud na svá rozhodnutí ve věci a

.

Jestliže byl shledán zjevně neopodstatněným návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2001, č. j. -11, musel být logicky shledán neopodstatněným i návrh na zrušení usnesení téhož soudu ze dne 6. 12. 2001, č. j. -14, kterým byl navrhovateli vrácen soudní poplatek.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že napadenými usneseními Krajského soudu v Hradci Králové nebylo zasaženo do základních práv navrhovatele, a nezbylo mu, než návrh podle písmeno a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněný, odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 11. března 2003

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

předseda I. senátu Ústavního soudu