Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 536/02

Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatelky Š. V., zastoupené JUDr. PhDr. S. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. března 2002, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. ledna 2002, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí soudů s tím, že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v a d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zásadní porušení práv spatřuje v tom, že ve věci, vedené u soudu I. stupně, kde byla obžalována a shledána vinnou tr. činem podle tr. zákona, byla původně 3x zproštěna obžaloby, rozsudek však byl vždy odvolacím soudem zrušen a teprve poté došlo k odsouzení. Poukázala na průběh řízení u odvolacího soudu, u kterého se nemohla bezprostředně vyjádřit i když soud hodnotil mj. i hodnověrnost svědeckých a účastnických výpovědí, na základě toho rozsudek soudu I. stupně zrušil. Takový postup považuje za účelový a jednostranně směřující k jejímu potrestání. Dále vyslovila přesvědčení, že soudy nehodnotily naplnění základního znaku trestní odpovědnosti, nevzaly zřetel na konkrétní okolnosti dopravní nehody, na umístění dopravního značení, na její jednání, jež považuje za maximálně opatrné, a na jednání poškozené.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Praze přezkoumal rozsudek soudu I. stupně ze dne 9. ledna 2002 z podnětu podaných odvolání ve veřejném zasedání a ve svém rozhodnutí se s námitkami uplatněnými obžalovanou zcela vypořádal. Vyčerpávajícím způsobem zhodnotil její jednání, a tedy zavinění dopravní nehody, jakož i výši uloženého trestu, když také poukázal na zákonnost postupu soudu I. stupně při respektování právních závěrů zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. ledna 2003