Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 709/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. V., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 11. 2. 1996, čj. -59, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 3. 1997, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2002, čj. - 174,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 12. 2002 napadl stěžovatel rozhodnutí obecných soudů uvedená v záhlaví tohoto usnesení. Podle stěžovatelova názoru byl v řízení před obecnými soudy porušen y, a d.

Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu. Z kopie doručenky, kterou si vyžádal, zjistil, že výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo stěžovateli doručeno dne 14. 2. 2002. Jedná se o rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [viz ustanovení , o Ústavním soudu (dále jen ""), ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že ve své obecně přístupné judikatuře [viz např. usnesení

sp. zn.

in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., C. H. Beck, Praha 1996, str. 347] opakovaně uvedl, že na rozdíl od obecných zásad pro počítání lhůt je úprava úpravou speciální, podle níž je den doručení rozhodnutí o posledním prostředku již prvním dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti [ ]. Pokud tedy bylo rozhodnutí o posledním prostředku doručeno ve čtvrtek dne 14. 2. 2002, začala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tímto dnem doručení. Protože poslední den lhůty připadá na neděli, vypršela zmíněná lhůta v pondělí dne 15. 4. 2002. Stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 6. 12. 2002, ta byla doručena Ústavnímu soudu dne 9. 12. 2002. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že stěžovatel ve svém podání ze dne 6. 12. 2002 odkázal na stížnost podanou údajně dne 21. 3. 2002, ovšem žádná taková stížnost Ústavnímu soudu nebyla doručena. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě podle ustanovení .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2003

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu

-