Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 113/02

Ústavní soud rozhodl dne 14. listopadu 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele V. V., zastoupeného JUDr. I. F., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. ledna 2002, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení označeného usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Uvedl, že postupem soudu se cítí dotčen v základním právu na soudní ochranu, jak je zaručeno d, když mu bylo odepřeno přezkoumání zákonnosti rozhodnutí, jež se týká jeho práv a svobod při volbě povolání. Poukázal na postup ředitele Národního bezpečnostního úřadu, který dne 10. října 2000 zamítl jeho stížnost na nevydání osvědčení po provedení bezpečnostní prověrky IV. stupně, na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci vedené pod

sp. zn.

, ze dne 12. července 2001, a ve věci

sp. zn.

.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Vrchní soud v Praze v souladu s , zastavil řízení o žalobě na přezkum rozhodnutí, jež citované ustanovení vylučuje, a v odůvodnění rozhodnutí se také vypořádal s námitkou, vztahující se k nálezu Ústavního soudu ze dne 12. července 2001, publikovanému ve Sbírce zákonů pod č. 322/2001 Sb. Pokud stěžovatel poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 2001 ve věci

sp. zn.

, je třeba konstatovat, že v této bylo zrušeno rozhodnutí ředitele Bezpečnostní informační služby a náměstka bezpečnostního ředitele, návrh stěžovatele však směřuje proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu. Proto poukaz na možnost použití analogie pro rozhodnutí ve věci stěžovatele neobstojí.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2002