Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 536/02

Ústavní soud rozhodl dne 26. září 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti ing. J. H., zastoupeného JUDr. M. S., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 1. 2000, čj. -117, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2000, čj. -214, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2002, čj. -276,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti podané proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel obšírně rozvádí, z jakých důvodů došlo k porušení celé řady ústavně zaručených práv zakotvených vd aě ČR, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkového protokolu ze 4. 11. 1950, a navrhuje proto aby všechna napadená rozhodnutí byla zrušena.

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku Ústavní soud zjistil, že již citovaným rozsudkem tohoto soudu bylo určeno, že stěžovatel není vlastníkem pozemků ve výroku I tohoto rozsudku blíže označených a současně bylo určeno, že vlastníkem těchto pozemků jsou Česká republika a Sdružení technických sportů a činností České republiky v Praze. K odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Ostravě již konstatovaným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvého stupně v uvedeném výroku změnil tak, že návrh na určení podaný stěžovatelem zamítl, zatímco jinak určovací výrok potvrdil. K dovolání stěžovatele rozhodl Nejvyšší soud ČR napadeným usnesením tak, že toto dovolání podle ustanovení a , c) , ve znění před novelou, jako podané osobou neoprávněnou a jako nepřípustné odmítl.

Pokud ústavní stížnost směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu ČR Ústavní soud dospěl k závěru, že v tomto bodu je zjevně neopodstatněná. Nejvyšší soud ČR totiž především zcela přesvědčivě dovodil, proč podjatosti soudců - členů odvolacího senátu- nenasvědčuje žádná skutečnost a nezjistil ani jiné vady řízení ve smyslu Stejně tak se zcela přesvědčivě vypořádal i s otázkou přípustnosti dovolání do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu, neboť nejde o situaci vyplývající z ustanovení ani o splnění podmínek uvedených v

Z obsahu spisu tohoto soudu Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost podaná stěžovatelem proti již uvedeným rozsudkům Okresního soudu ve Frýdku-Místku a Krajského soudu v Ostravě je již projednávána po jejím podání dne 9. 2. 2001 pod konstatovanou spisovou značkou. Tuto skutečnost nutno považovat za překážku litispendence ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení , jakož i ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítl.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 26. září 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu