Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 747/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti P. V., zastoupeného advokátem JUDr. T. K., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2001, sp. zn. , ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozsudkem rozhodl Městský soud v Praze tak, že se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 10. 2000, č.j. -127, opravený usnesením ze dne 10. 1. 2001 mění tak, že stěžovatel (žalovaný) je povinen zaplatit žalobci (M., spol. s r.o.) částku 468.342,- Kč se 17 % úroky od 10. 5. 1995 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a dále rozhodl o nákladech řízení.

Stěžovatel v ústavní stížnosti poukázal zejména na proměnu v názorech Městského soudu v Praze, který v ústavní stížností napadeném rozsudku "popřel to, co sám a ve stejném senátě judikoval, když zrušil původní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, kterým bylo žalobě vyhověno ... prudká změna v názorech senátu JUDr. Š. vytváří značnou právní nejistotu". Stěžovatel se domnívá, že nerespektováním ustanovení , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a "v jeho důsledku" učiněném rozhodnutí spočívajícím na nepodložených a proměnlivých úvahách o osudu podané žádosti, dochází k porušení jeho ústavního práva, tj. aby bylo o věci rozhodováno spravedlivě, nezávislým a nestranným soudem. Stěžovatel je proto toho názoru, že Městský soud v Praze citovaným rozhodnutím porušil d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Proto navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým by rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2001, sp. zn.: , , zrušil.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je možno dovolání považovat za procesní prostředek k ochraně práva ve smyslu citovaného ustanovení v těch případech, kdy je podle zákona přípustné (srov. např. nález

sp. zn.

In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1, C. H. Beck Praha, 1994, str. 47, a contrario).

V souzené věci - jak Ústavní soud zjistil z přípisu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 6. 2002 - podal stěžovatel proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. K podání tohoto dovolání existuje zákonná opora [ ve znění platném do 31. 12. 2000], a je tedy ze zákona přípustné, neboť rozsudkem Městského soudu v Praze byl rozsudek soudu prvního stupně (Obvodního soudu pro Prahu 1) ve věci samé změněn.

Za těchto okolností Ústavní soud dospívá k závěru, že v souzené věci dovolání představuje procesní prostředek, který zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje, a jehož vyčerpáním bylo podání ústavní stížnosti podmíněno.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení , o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. července 2002

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj