Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 391/01

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele J. K., zastoupeného JUDr. B. G., CSc., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2001, sp. zn. , a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. února 2001, č. j. -39, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, uvedl mj., že proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2001, podal dovolání.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [ , odst. 2 a 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení č. j. -58 bylo zjištěno, že dne 23. ledna 2002 Nejvyšší soud ČR dovolání stěžovatele zamítl, když po přezkoumání uplatněných dovolacích důvodů dospěl k přesvědčení, že se správnost napadeného rozhodnutí dovolateli zpochybnit nepodařilo.

Pro výše uvedené byl návrh stěžovatele, směřující proti označeným usnesením, která nejsou rozhodnutími o posledním prostředku, jež zákon k ochraně práva poskytuje, odmítnut,

když takovým prostředkem bylo dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, proti jehož rozhodnutí však ústavní stížnost nesměřuje [ cit. ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2002