Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 687/01

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů M. Z., zastoupených JUDr. J. P., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2001, sp. zn. , a opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2001, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 16. ledna 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadli stěžovatelé v občanskoprávní věci jejich zemřelého manžela (otce), o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem vedené před Obvodním soudem pro Prahu 4 (), pravomocné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2001 (-34) a opravné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2001 (-38), jímž bylo změněno jemu předcházející (návrhu na vydání předběžného opatření vyhovující) usnesení obecného soudu I. stupně a tvrdili, že rozhodnutím zmíněného obecného soudu II. stupně "došlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod jejich předchůdce" (v označeném řízení jako žalobce), a to ve smyslu a d; stěžovatelé proto navrhli, aby rozhodnutí odvolacího soudu, jak vpředu jsou označena, byla nálezem Ústavního soudu zrušena.

Ústavní stížnost je nedůvodná.

Z odůvodnění ústavní stížnosti je zřejmé, že řízení před obecným soudem, jak vpředu bylo již označeno, zahájil žalobou A. Z. (otec, resp. manžel stěžovatelů) dne

2. ledna 2001, že však v průběhu řízení (po vydání a právní moci ústavní stížností napadeného rozhodnutí) dne 8. října 2001 zemřel.

Za této procesní situace je zřejmé, aniž by Ústavní soud vůbec zkoumal, zda nezletilí J., M. a A. Z. jsou jako stěžovatelé pro svůj věk s to nabýt procesní legitimaci k podání ústavní stížnosti, že stěžovatelé nebyli (a nejsou) účastníky řízení, v němž k vydání jimi napadeného rozhodnutí obecného soudu došlo [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona], a proto k podání ústavní stížnosti nejsou (pro nedostatek procesní legitimace) oprávněni, když jejich odkaz na "analogickou aplikaci ustanovení § 15 o. z." je z hlediska zákonných podmínek ústavní stížnosti nerozhodný.

Ústavní stížnost stěžovatelů byla proto posouzena jako ústavní stížnost (návrh) podaná někým zjevně neoprávněným a o ní jako o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43

odst. 1 písm. c) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 16. ledna 2002