Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 99/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. D., zastoupené advokátem JUDr. J. S., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 12. 1998, č.j. -17, a proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 10. 1998, č.j. -10, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 10. 1998, č.j. -10, nebylo žalobkyni J. D. (dále jen "stěžovatelce") v řízení proti žalovanému Z. H. (vedlejšímu účastníkovi) o zaplacení částky 200.000,- Kč s příslušenstvím, přiznáno osvobození od soudních poplatků. Z odůvodnění tohoto usnesení plyne, že stěžovatelka - za situace, kdy ze žaloby bylo zjištěno, "že jí na základě kupní smlouvy byla uhrazena částka ve výši celkem 700.000,- Kč, když 100.000,- Kč z uvedené částky ji uhradil žalovaný" - nesplňuje podle názoru okresního soudu předpoklady osvobození od soudního poplatku, který dle sazebníku , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí 8.000,- Kč. Okresní soud dospěl k závěru, podle kterého "pokud se občan rozhodne podat návrh na zahájení řízení, musí být na soudní spor připraven, a to mimo jiné i finančně, když 1/3 pohledávky v minulosti již žalobkyni žalovaný uhradil".

Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením napadené usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě potvrdil. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud vyjádřil přesvědčení, že u stěžovatelky nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, neboť měla "v souzené věci" ještě v roce 1995 k dispozici částku 300.000,- Kč a záleželo jen na ní, jak s touto částkou naloží. Nicméně již tehdy mohla předvídat rizika spojená s dodržením kupní smlouvy kupujícími a ponechat si příslušnou finanční rezervu na náklady spojené s vymáháním práva. Podle mínění odvolacího soudu to lze na ní požadovat tím spíše, že si své běžné životní potřeby mohla hradit z příjmu z pracovního poměru, aniž by to vytvářelo takový tíživý stav, který by ohrozil ji či osoby na ní závislé.

Citovaná rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Havlíčkově Brodě napadla stěžovatelka ústavní stížností, v níž tvrdila, že rozhodnutím odvolacího soudu bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu, které je zaručeno Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt"), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění dodatkových protokolů (dále jen "Úmluva") a d (dále jen "").

Stěžovatelka se domnívá, že odůvodnění napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové je zcela nepřesvědčivé, že úvahy v něm obsažené jsou v příkrém rozporu s obsahem práva na spravedlivý proces a že jsou "zohledněny" (a to ještě způsobem částečně zkreslujícím) pouze některé skutečnosti. Napadené usnesení proto porušuje její právo na soudní a jinou právní ochranu tím, že nevyhověním její žádosti o osvobození od soudního poplatku - byť zákonné podmínky pro ně splňovala - jí byla ve svých důsledcích odepřena možnost domoci se nároku soudní cestou.

Proto navrhla, aby Ústavní soud vydal nález, že se usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 12. 1998, č.j. -17, a usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 10. 1998, č.j. -10, zrušují. Zároveň podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), požádala o náhradu nákladů zastoupení a podle ustanovení navrhla odložení vykonatelnosti rozhodnutí obou obecných soudů.

Ústavní soud dospěl k následujícím závěrům.

Stěžovatelka namítá, že napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové - byť současně navrhla i zrušení citovaného rozhodnutí Okresního soudu v Havlíčkově Brodě - bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu podle y, Paktu a Úmluvy.

Uvedená ustanovení v podstatě poskytují obsahově shodnou ochranu základního práva na soudní ochranu, které zajišťuje především možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Samy soudy jsou povolány zejména k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (y ČR). Obecný soud, který sám a nezávisle vykonává soudní moc (y ČR), rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede (srov. ustanovení § a 132 ) a záleží rovněž na jeho samostatné a nezávislé úvaze, se zřetelem na příslušné ustanovení (), jak rozhodne o žádosti o osvobození od soudních poplatků.

Ústavní soud - jak již vícekrát ve svých rozhodnutích uvedl - není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu nepřísluší přehodnocovat jejich rozhodnutí, pokud jimi nedojde k porušení základních práv a svobod zaručených ústavními zákony nebo mezinárodními smlouvami podle y ČR. Do meritorního rozhodování a způsobu hodnocení důkazů obecnými soudy může Ústavní soud - jako soudní orgán ochrany ústavnosti (y ČR) - zasáhnout pouze v případě, "kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají" (viz : Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4. Vydání 1. Praha, C.H. Beck 1996, str. 255).

Z obsahu soudních spisů nelze dovodit, že by právní závěry obou obecných soudů byly v souzené věci se zjišťováním a hodnocením skutkového stavu v extrémním nesouladu. Oba soudy postupovaly v souladu s ustanovením § 120 odst. 1 o.s.ř, z něhož lze dovozovat, že i prokázání podmínek osvobození od soudních poplatků leží na účastníku řízení, který osvobození navrhuje. Oba soudy svůj postup také náležitě odůvodnily.

Je tedy zřejmé, že napadenými usneseními k zásahu do základních práv a svobod stěžovatelky, které jsou zaručeny ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle y ČR, nedošlo.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl [ustanovení , ve znění pozdějších předpisů].

Obdobně rozhodoval Ústavní soud i v jiných srovnatelných věcech téže stěžovatelky (srov.

sp. zn.

,

)

Ústavní soud - vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti - nemohl vyhovět ani návrhu stěžovatelky na náhradu nákladů jejího zastoupení (ustanovení ).

Za tohoto stavu se již Ústavní soud nezabýval návrhem stěžovatelky na odložení vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 12. 1998, č.j. -17, a usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 10. 1998, č.j. -10.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. června 2001

JUDr. Vladimír Paul

předseda senátu Ústavního soudu