Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 585/2000

Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti J. B., zastoupeného JUDr. P.P., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. -39, ze dne 7. srpna 2000, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. -39, ze dne 7. srpna 2000, odůvodňoval ústavní stížnost tím, že se rozhodnutím soudu cítí dotčen na právech, jež jsou zaručena a 96 odst. 1y ČR, a d. Uvedl, že rozhodnutí, na základě nichž byl zavázán uhradit dodatečně vyměřené clo a daň z přidané hodnoty, považuje za nezákonná, odporující bodu 1. celního zákona.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. bylo zjištěno, že jmenovaný soud na základě žaloby stěžovatele přezkoumal rozhodnutí Celního ředitelství v Brně, jež nevyhovělo odvolání povinného, kterého Celní úřad Břeclav-dálnice zavázal dodatečným platebním výměrem č. j. 29-89/CD/98B zaplatit clo a daň z přidané hodnoty z uskutečněného dovozu zboží z Maďarské republiky.

Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku ze dne 7. srpna 2000, Krajský soud v Brně se vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými v žalobě stěžovatele. Ty se týkaly určení celní hodnoty dováženého zboží, konkrétně pak s ohledem na vyplacené provize a odměny za zprostředkování. Z postupu Krajského soudu v Brně a jeho rozhodnutí, napadeného ústavní stížností, zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Ústavní soud se ztotožňuje se závěry, obsaženými v obsáhlém a vyčerpávajícím odůvodnění rozsudku, v výkladem a aplikací ustanovení celního , ve znění pozdějších předpisů, , a , a proto na ně v dalším odkazuje.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 8. března 2001