Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 90/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci návrhu E. Š.

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

Odůvodnění:

Navrhovatel si ve svém návrhu na zahájení řízení ze dne 6. 2. 2001 (doplněným přípisem ze dne 14. 2. 2001) stěžuje na "pochybný a nekompletní" Uvádí, že zločiny totalitního režimu jsou kriminálními zločiny. Navrhovatel prý byl dne 7. 10. 1962 přepaden v Rakousku a unesen do ČSR, avšak citovaný zákon na tyto případy údajně nepamatuje a zejména v něm chybí ustanovení o odpovídajícím odškodnění. V tom navrhovatel spatřuje diskriminaci a jedinou možnost nápravy daného stavu proto vidí v náležité novelizaci

Ústavní soud v první řadě konstatuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y ČR). Jako každý jiný státní orgán se ve své činnosti musí řídit principem, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon ( y, d). To především znamená, že Ústavní soud musí respektovat své kompetence, dané y, a dále konkretizované , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a tyto kompetence nemůže překračovat.

Navrhovatel ve svém návrhu v podstatě napadá a konstatuje, že řešení spatřuje v jeho novelizaci. K tomu Ústavní soud v první řadě uvádí, že fyzická osoba není ve smyslu ustanovení zpravidla oprávněna k podání návrhu na zrušení zákona. Jedinou výjimkou z tohoto obecného pravidla je situace, kdy stěžovatel podá návrh na zrušení právního předpisu spolu s ústavní stížností, přičemž nutnou podmínkou tohoto návrhu je to, že uplatněním napadeného předpisu nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti ( ). Za zásah orgánu veřejné moci, který by bylo možno přímo napadnout ústavní stížností, však nelze považovat legislativní činnost, neboť výsledkem legislativní činnosti je vydání normativního právního aktu, zatímco ústavní stížnost je možno podat toliko proti právnímu aktu individuálnímu (srov. např. usnesení

sp. zn.

, in: Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 2, str. 233, 234).

Ústavní soud tedy konstatuje, že z uvedených důvodů jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným a již proto ho musel odmítnout.

Pro odmítnutí tohoto návrhu však svědčí i další důvod, a to nepříslušnost Ústavního soudu k projednání návrhu a rozhodnutí o něm. Navrhovatel totiž výslovně neuvádí, že žádá zrušení předmětného zákona, nýbrž že možnost nápravy spatřuje v jeho novelizaci. Ústavní soud však v řízení o kontrole norem - respektuje princip dělby moci - není oprávněn právní předpisy měnit či doplňovat, nýbrž působí pouze jako tzv. negativní zákonodárce a může napadené právní předpisy toliko zrušit, jestliže shledá jejich protiústavnost (resp. v případě podzákonných předpisů i jejich protizákonnost).

Proto Ústavní soud ústavní stížnost jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení a d) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. 2. 2001

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj