Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 358/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. V., zastoupené JUDr. J. Š., advokátem, na průtahy v řízení, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o vydání předběžného opatření, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že postupem Obvodního soudu pro Prahu 6 je porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, zaručené d, podle něhož má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Stěžovatelka podala u Obvodního soudu pro Prahu 6 proti vedlejšímu účastníkovi - Bytové družstvo H. - dne 15. 1. 1998 návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by mu bylo zakázáno provádět v pátém podlaží domu č. p. 274 takové stavební práce, které mají, nebo alespoň by měly, za následek změnu společného prostoru v tomto podlaží na byt anebo nebytový prostor. Obvodní soud pro Prahu 6 návrh zamítl usnesením, sp. zn. , ze dne 19. 6. 1998, a Městský soud v Praze jeho rozhodnutí usnesením, sp. zn. , ze dne 23. 9. 1998, potvrdil. Nálezem Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1999,

sp. zn.

, byla obě usnesení zrušena. Obvodní soud pro Prahu 6 nařídil na den 25. 3. 1999 jednání, při němž však o návrhu nerozhodl. Soud uložil vedlejšímu účastníkovi, aby do 14 dnů předložil rozhodnutí členské schůze a jednání odročil na neurčito. Dne 9. 7. 1999 zaslal právní zástupce stěžovatelky předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 6 stížnost na průtahy v řízení. Doručenka od zásilky se však doposud právnímu zástupci nevrátila. Předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 6, JUDr. V. H., nařídil další jednání na den 26. 10. 1999, předvolání k jednání bylo vyhotoveno 12. 7. 1999. Předvoláním vyhotoveným dne 12. 7. 1999 zakryl podle názoru stěžovatelky Obvodní soud pro Prahu 6 svou nečinnost tím, že nařídil další jednání, a to dokonce až na 26. 10. 1999. Od doručení nálezu Ústavního soudu Obvodnímu soudu pro Prahu již uplynulo prakticky 5 měsíců a za tuto dobu soud o návrhu nerozhodl.

Z vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 6 vyplývá, že soudní spis byl Ústavním soudem vrácen dne 2. 3. 1999. Při jednání dne 25. 3. 1999 byli účastníci vyzváni, aby navrhli další důkazy ve věci, právnímu zástupci žalovaných bylo uloženo předložit do 14 dnů rozhodnutí členské schůze družstva. Dne 14. 4. 1999 zástupce žalovaných zaslal soudu rozhodnutí o vydání stavebního povolení a zrušující rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy. Na základě zjištěných skutečností z předložených listinných důkazů soud dne 7. 6. 1999 odročil ústní jednání na den 26. 10. 1999, a to na 1. jednací den. Současně si soud pro rozhodnutí o předběžném opatření zajišťoval a zajišťuje další důkazy přípisem na odbor výstavby Obvodního úřadu městské části Prahy 6, a JUDr. P., právnímu zástupci žalovaného. Odpověď stavebního odboru soudu došla dne 29. 7. 1999 a odpověď od JUDr. P. nebyla dosud doručena. Z výše uvedených skutečností nevyplývá, že by soud porušovalu zaručené právo stěžovatelky na spravedlivý proces.

Ústavní soud po přezkoumání důvodů ústavní stížnosti konstatuje, že na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že od vydání nálezu,

sp. zn.

, až do podání ústavní stížnosti v řízení nedošlo ke zbytečným a neodůvodněným průtahům, a že tedy právo stěžovatelky, zakotvené v d, nečinností soudu porušeno nebylo. Ve věci již bylo nařízeno několik jednání, soud v průběhu řízení rovněž prováděl dokazování. Poslední nařízené jednání na den 26. 10. 1999, o němž se stěžovatelka v ústavní stížnosti zmiňuje, bylo podle protokolu o jednání odročeno na neurčito za účelem event. mimosoudní dohody nebo zpětvzetí žalobního návrhu, neboť na tomto jednání zástupce žalobkyně soudu sdělil, že pokud bude mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o převodu bytu do vlastnictví a vložena do katastru nemovitostí, vezme žalobu zpět. V soudním spisu jsou založeny dva protokoly z jednání, a to protokol pod sp. zn. , což je věc sama, a protokol, sp. zn. , což je řízení o předběžném opatření. Dále z vyžádaného soudního spisu Ústavní soud zjistil, že dne 28. 2. 2000 na dotaz soudu stěžovatelka sdělila, že k dohodě mezi účastníky nedošlo a že nadále trvá na projednání věci a vydání předběžného opatření. Na jednání dne 22. 6. 2000 byl vyhlášen rozsudek, jímž se žaloba i návrh na vydání předběžného opatření zamítá.

Nečinnost soudu zasahující do ústavně zaručeného práva stěžovatelky nelze podle názoru Ústavního soudu spatřovat v tom, že ve lhůtě předpokládané účastnicí řízení soud věc neskončil vydáním rozhodnutí, když z probíhajícího soudního řízení je zřejmé, že soud prováděl procesní úkony a nařizoval ve věci jednání, a to v přiměřených časových intervalech.

Proto dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 11. ledna 2001

JUDr. Vladimír Paul

předseda I. senátu Ústavního soudu