Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 346/2000

.

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti obchodní společnosti M., a.s., zastoupené JUDr. V. Ch., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2000, čj.7 A 122/99 - 36,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 6. 2000, se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2000, čj. - 36, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (územního odboru pro středočeskou oblast a hl. město Prahu) ze dne 8. 7. 1999, čj. 800/1419/801 11/99 (vydané v řízení o povolení zrušení vodohospodářských děl), a rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (územního odboru pro středočeskou oblast a hl. město Prahu) ze dne 30. 6. 1999, čj. (vydané v řízení o povolení stavby vodohospodářských děl), a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozsudkem Vrchní soud v Praze rozhodl v právní věci žalobců Ing. L.M., Ing. J. M., Bytového družstva vlastníků N. II, Sdružení J.-V., a Občanského sdružení C., proti Ministerstvu životního prostředí (územnímu odboru pro středočeskou oblast a hl. město Prahu) o jejich samostatně podaných žalobách proti shora označeným rozhodnutím, když podle ustanovení spojil řízení o nich ke společnému řízení s odůvodněním, že spolu skutkově souvisejí a týkají se týchž účastníků.

V ústavní stížnosti, s uvedením podrobných důvodů, navrhovatel tvrdí, že uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze došlo k nepřijatelnému zásahu do jeho subjektivního práva stavět, a tím svobodně provozovat svoji podnikatelskou činnost.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a k ní připojených příloh, dospěl k závěru, aniž by se zabýval vlastním meritem věci, že v daném případě jde o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, neboť podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Podle stávající právní úpravy, obsažené v , jsou účastníky řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu žalobce a žalovaný. Tato legální definice účastníků řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu de lege lata navrhovatele, byť byl účastníkem řízení před správním orgánem, nezahrnuje. Ústavní soud již v obdobných případech (konkrétně ve věci ,

) konstatoval, že jsou mu známy výhrady ke koncepci platné právní úpravy účastenství v řízení (publikované např. v komentáři k Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: , komentář 1998, 3. vydání) o žalobě proti rozhodnutím správních orgánů, nicméně tato skutečnost nemůže nic změnit na tom, že navrhovatel není podle platné právní úpravy aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti, když nebyl účastníkem řízení, v němž bylo rozhodnuto rozsudkem, jehož zrušení je navrhováno.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Ústavní soud se proto nezabýval a ani nemohl zabývat dalšími tvrzeními, obsaženými v podání navrhovatele, týkajícími se jeho připomínek k právním důsledkům vyvolaným zrušením citovaných rozhodnutí, které byly v odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze dokonce označeny jako nicotné (nulitní).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. června 2000

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj