Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 237/2000

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. Č., právně zastoupeného JUDr. J. U., advokátem, proti rozsudkům Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 31. 5. 1999, čj. -36, Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 1999, čj. -62 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 2. 2000, čj. -87, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 13. 4. 2000 byla Ústavnímu soudu odeslána ústavní stížnost, jíž se stěžovatel domáhá toho, aby Ústavní soud přijal nález, jímž se rozhodnutí shora uvedených soudů zrušují.

Z hlediska 60denní lhůty od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o dovolání, jako obecně posledním opravném prostředku, do data podání ústavní stížnosti je nutno konstatovat, že ústavní stížnost byla podána včas.

Ústavní soud však zjistil, že v dané věci dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky nebylo posledním řádným opravným prostředkem ve smyslu , o Ústavním soudu. Směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek nebyl podle zákona přípustný. Nejvyšším soudem České republiky bylo po právu odmítnuto.

Již v několika rozhodnutích Ústavního soudu bylo vysloveno, že v případech, kdy zákon dovolání nepřipouští, není možno dovolání považovat za poslední prostředek, který zákon k ochraně práv poskytuje (viz např.

sp. zn.

,

).

Posledním opravným prostředkem de lege nebylo v daném případě dovolání, nýbrž odvolání, o němž rozhodoval Krajský soud v Praze. Od doručení rozhodnutí Krajského soudu v Praze stěžovateli do podání ústavní stížnosti uplynula lhůta delší než 60 dnů.

Proto nezbylo než stížnost odmítnout (ust. ve spojení s ust. ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2000 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj