Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 84/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 18. května 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holändera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti V. L., zastoupeného JUDr. O. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. prosince 1999, č. j. -105, a Okresního soudu v Benešově ze dne 2. dubna 1996, č. j. -80,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. prosince 1999, č. j. -105, a Okresního soudu v Benešově ze dne 2. dubna 1996, č. j. -80, odůvodňoval ústavní stížnost tím, že postup soudů a jejich rozhodnutí považuje za nezákonné a neústavní. Podle jeho přesvědčení soudy jednaly a rozhodly v rozporu se zásadou rovnosti, zakotvenou v y, v d, jakož i v a v občanského zákona. Poukázal na existující právní vztahy mezi jeho osobu a Českou spořitelnou, a. s., na platební neschopnost firmy J. k. s. se sídlem v Praze, na důvody, pro které trvá na jejich solidární odpovědnosti a povinnosti zaplatit mu částku 50.000,- Kč - tedy i na povinnosti spořitelny.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Benešově u Prahy sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. prosince 1999, č. j. -105, zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Praze, který přezkoumal rozhodnutí Okresního soudu v Benešově ze dne 2. dubna 1996, č. j. -80, a který neshledal opodstatněnost odvolání stěžovatele, se v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádal se všemi jeho námitkami s poukazem na ustanovení , o bankách a spořitelnách, na a násl. hospodářského zákona, tedy na předpisy, platné v rozhodné v době pro založení právního vztahu mezi stěžovatelem a spořitelnou, v žalobě označenou jako Česká spořitelna, a. s. se sídlem v Praze 1. Je třeba uvést, že neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení d, či občanského zákona - tedy za porušení zásady rovného postavení účastníků řízení.

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů.].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. května 2000