Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 217/2000

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. K.Č., zast. Mgr. I. Č. P., advokátkou, proti rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČR, č. j. 109019/99-603, ze dne 8. 2. 2000, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se ve svém podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 6. 4. 2000, domáhal přezkoumání rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČR, č. j. 109019/99-603, ze dne 8. 2. 2000, kterým byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ČR, Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro Prahu 1, č. j. 122486/99-631/Sek/G, ze dne 21. 5. 1999. Tímto rozhodnutím bylo stěžovateli uloženo zaplatit dlužné částky za telekomunikační služby v celkové výši 312 262, 10 Kč s 20% úroky z prodlení od 1. 11. 1998 do zaplacení, a dále 42 Kč za úhradu nákladů za upomínku.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že postupem správního orgánu byla porušena jeho základní práva zaručená v y ČR, , , a d.

Po přezkoumání formálních náležitostí ústavní stížnosti se Ústavní soud musel zabývat otázkou její přípustnosti.

Jak vyplývá z ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že směřuje proti rozhodnutí správního orgánu II. stupně, a že stěžovatel podal současně s ústavní stížností žalobu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. . Současně stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že "s ohledem na právní názor vyjádřený v nálezu,

sp. zn.

, podávám v zájmu zachování lhůty pro podání ústavní stížnosti tuto stížnost ve lhůtě, která počala běžet od právní moci rozhodnutí o posledním prostředku v rámci správního řízení". K tomu Ústavní soud pro úplnost uvádí, že nález uvedené spisové značky řeší problematiku poněkud odlišnou od dané věci, a to institut dovolání jako procesní prostředek k ochraně práva. V dané věci však je třeba postupovat podle části páté , v níž je upravena instituce správního soudnictví. Vzhledem k tomu, že napadené správní rozhodnutí není ze soudního přezkumu vyňato a stěžovatel také, jak sám uvedl v ústavní stížnosti, žalobu podal, je třeba považovat ústavní stížnost za nepřípustnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv.

Proto nezbylo Ústavnímu soudu nic jiného, než návrh jako nepřípustný s odvoláním na § 43 odst. 1 písm. e) cit. zákona odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 18. dubna 2000