Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 109/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. H., zast. advokátem Mgr. O. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 15.12.1999 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 15.12.1999 č..j. -214, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze z 12.6.1998 č.j. -171 pro opožděnost podle (dále jen ). Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a svůj návrh odůvodnil porušením ,4 a 90 y a d a Všeobecné deklarace lidských práv.

Podle , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Podle lze pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu napadnout dovoláním, pokud to zákon připouští. Podle (ve znění ) je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto.

Z návrhu na zahájení řízení nepochybně vyplývá, že stěžovatel proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 15.12.1999 č.j. 4 Ko 500 /98 - 214 nepodal dovolání a nevyužil posledního procesního prostředku, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Přípustné dovolání je tímto posledním prostředkem podle ustálené a všeobecně uznávané rozhodovací praxe Ústavního soudu.

Při posuzování otázky, podal-li odvolatel odvolání včas nebo opožděně, zaujal odvolací soud názor, že postačilo náhradní doručení podle , zatímco podle navrhovatele mu usnesení mělo být doručeno do vlastních rukou podle a , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

Právě k vyřešení takových právních otázek je určeno dovolací řízení před Nejvyšším soudem a nikoliv řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem.

Za dané situace soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh jako nepřípustný odmítl usnesením podle , ve znění

Proti usnesení není přípustné odvolání.

V Brně dne 31. března 2000

JUDr. Miloš Holeček

soudce zpravodaj