Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 6/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 23. března 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. A. D., zastoupeného JUDr. R. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. října 1999, sp. zn. , a Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 1edna 1999, sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. října 1999, sp. zn. , a Okresního soudu v Blansku ze dne 21. ledna 1999, sp. zn. , s tím, že podle jeho názoru soudy obou stupňů porušily čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, když jej odsoudily pro spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, aniž by vyčíslily v jaké výši byl jinému opatřen neoprávněný majetkový prospěch či v jaké výši vznikla jeho jednáním škoda. To považuje za závažné pochybení, neboť, jak je přesvědčen, výše škody je jedním ze základních znaků pro zjištění, zda se v daném případě jedná o trestný čin či nikoliv. Z rozhodnutí soudu nelze dovodit ani přezkoumat jakou škodu způsobil a zda tedy jeho jednání mělo intenzitu a společenskou nebezpečnost trestného činu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. a ústavní stížností napadených rozsudků soudů obou stupňů zásah do práv navrhovatele shledán nebyl. Krajský soud v Brně se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, použití § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Je třeba uvést, že s ohledem na znění tohoto ustanovení tvrzení navrhovatele o nezbytnosti zjištění výše škody či neoprávněného majetkového prospěchu pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele neobstojí.

Pro výše uvedené, byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2000