Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 39/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 29. února 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti P. H., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. prosince 1999, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. prosince 1999, sp. zn. , kterým nebylo vyhověno jeho stížnosti proti rozhodnutí o vzetí do vazby, vydanému Okresním soudem v Ostravě dne 8. 1edna 1999, pod sp. zn. . Poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 4. listopadu 1999 s tím, že podle jeho přesvědčení Krajský soud v Ostravě se po zrušení usnesení ze dne 5. února 1999, sp. zn. Ústavním soudem obsahem jeho nálezu neřídil, a proto se cítí dotčen na právech zaručených , 2, a 8 odst. 1 a d. Dále uvedl, že je ženatý, ve společné domácnosti s manželkou vychovával děti, rodinu finančně zajišťoval, a proto vzetí do vazby dle § 67 odst. 1 písm. a) trestního řádu považuje za nedůvodné, stejně jako uložení vazby dle písm. b) citovaného ustanovení trestního řádu.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Je-li návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [ citovaného zákona].

Z obsahu usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. bylo zjištěno, že označený soud přezkoumal rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. ledna 1999, v odůvodnění výroku, kterým byla stížnost obviněného zamítnuta, se vypořádal s námitkami stěžovatele a vyčerpávajícím způsobem objasnil důvody, pro které shledal jeho vzetí do vazby v souladu s ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) a b) trestního řádu.

Vzhledem k tomu, že napadené usnesení koresponduje i s judikaturou Ústavního soudu, v předmětné věci pak s nálezem ze dne 4. listopadu 1999,

sp. zn.

, byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomu usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. února 2000