Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2963/09

Ústavní soud rozhodl dne 15. prosince 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky Federal - Mogul Friction Products, a. s., IČ: 45534144, se sídlem Jirchářská 233, 517 41 Kostelec nad Orlicí, zastoupené Mgr. Jaroslavem Míkovcem, advokátem se sídlem Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. září 2009 č. j. -127 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. března 2008 č. j. -65, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadným návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví označený rozsudek Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítnuta její kasační stížnost směřující proti tamtéž citovanému a ústavní stížností rovněž napadenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým tamní soud zamítl žalobu směřující vůči přesně označenému rozhodnutí správce daně.

Stěžovatelka tvrdila, že těmito rozhodnutími obecných soudů došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv zakotvených v , 2, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto své přesvědčení odůvodnila jednak tím, že v dané záležitosti rozhodující soudy nerespektovaly závazné rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

, dle něhož nelze přihlédnout k nezákonně získanému důkazu, což je v něm s ohledem na právní a skutková specifika daného případu blíže vyloženo. Dále namítla, že v nynějším rozhodnutí nerespektoval Nejvyšší správní soud právní názor vyslovený ve svém předchozím rozsudku ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. . Poté, co podrobně rozvedla svou argumentaci, o níž se tyto její námitky opírají, stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z pohledu ústavněprávního dle názoru Ústavního soudu argumentace Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové obstojí. Interpretace relevantního právního rámce, kterou obecné soudy učinily, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn.

).

Z důvodu obsahu logicky přesvědčivě vybudovaného pregnantního odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu, v němž jsou dostatečně artikulovány argumenty připínající se k námitkám obsaženým v ústavní stížnosti (č. l. 130-133), nejsou dány podmínky ani pro aplikaci zásad vyplývajících z odkazovaného nálezu Ústavního soudu (ve stávající fázi řízení rozporovaná svědecká výpověď není důkazem, na němž rozhodovací důvody orgánů veřejné moci jakkoliv spočívají), jakož ani namítaného rozsudku Nejvyššího správního soudu (nyní nastolený skutkový a právní stav umožnil relevantní odlišení, v odůvodnění napadeného rozsudku vyložené) a nahlíženo z tohoto aspektu jim nelze situaci stěžovatelky připodobnit (totéž lze vztáhnout i k obecným tezím vysloveným v nálezech

sp. zn.

a

, jichž se stěžovatelka s poukazem na respektování práva na spravedlivý proces v širší rovině dovolávala).

V důsledku uvedeného byl posouzen návrh stěžovatelky jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu