Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2712/09

Ústavní soud rozhodl dne 10. listopadu 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatelky V. D., zastoupené Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem Na Hradbách 9/118, 702 00 Moravská Ostrava, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. srpna 2009 č. j. -149 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. května 2009 č. j. -55, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností se navrhovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Těmito byla nejprve Krajským soudem v Plzni odmítnuta z důvodu subsidiarity ( ) její žaloba, kterou se domáhala v přesně označené správní věci ochrany proti nečinnosti žalovaného Magistrátu města Plzně, a to v souvislosti s aplikací lhůt k vydání rozhodnutí dle . Nejvyšší správní soud následně poté, co dospěl k závěru, že kasační námitky stěžovatelky nejsou důvodné, její kasační stížnost zamítl.

Stěžovatelka v podrobně rozvedených stížnostních bodech uvedla, v čem spatřuje nesprávnost interpretace v dané záležitosti relevantního práva (, , 3, , , ve znění pozdějších předpisů, , ) a tvrdila, že rozhodnutími obecných soudů došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv, plynoucích z , d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Proto se domáhala, aby Ústavní soud tato rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Po přezkoumání návrhu stěžovatelky nutno říci, že Krajský soud v Plzni, resp. Nejvyšší správní soud se v dostatečném rozsahu, logickým, přesvědčivým a takto přezkoumatelným způsobem vypořádaly s námitkami předestřenými posléze i v ústavní stížnosti.

Z pohledu ústavněprávního dle názoru Ústavního soudu argumentace Nejvyššího správního soudu obstojí. Interpretace relevantního právního rámce je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn.

), naopak na tento výklad ve své judikatuře Nejvyšší správní soud i konkrétně poukázal. S ohledem na logicky přesvědčivě vybudované odůvodnění jeho rozhodnutí a povahu předmětné věci nejsou dány ani podmínky pro aplikaci zásad vyplývajících z rozhodovacích důvodů vyložených ve stěžovatelkou odkazovaných nálezech Ústavního soudu (

sp. zn.

,

,

), když její situaci jim nelze připodobnit.

V důsledku toho postačí dle názoru Ústavního soudu na obsah odůvodnění napadených rozhodnutí obecných soudů jako ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ve smyslu y ČR v podrobnostech odkázat.

Pro takto nahlíženou zjevnou neopodstatněnost návrhu byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2009

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu