Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1680/09

Ústavní soud rozhodl dne 22. října 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., právně zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem AK se sídlem Josefa Skupy 1639/21, 700 37 Ostrava, adresa pro doručování Malenovice 205, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2009 č. j. -104 a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. ledna 2008 č. j. -37, za účasti 1) Krajského soudu v Ostravě a 2) Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 29. června 2009, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2009 č. j. -104, jakož i usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. ledna 2008 č. j. -37, a to pro porušení článku 4 odst. 1 a odst. 4, článku 36 odst. 1, článku 37 odst. 2 a odst. 3 a dále článku 38 odst. 1 d.

Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti, stanovené pro její podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2009 č. j. -104 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. ledna 2008 č. j. -37, kterým okresní soud podle ust. (dále jen "") přerušil řízení o návrhu první žalované (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") na obnovu řízení poté, co zjistil, že u tamního soudu probíhá ohledně první žalované jiné řízení - o způsobilosti k právním úkonům - a toto řízení dosud není skončeno. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že skutečnost, že probíhá řízení o způsobilosti žalované k právním úkonům, je důvodem pro přerušení řízení podle ust. , a proto uzavřel, že postup okresního soudu je správný.

II.

V ústavní stížnosti stěžovatelka Krajskému soudu v Ostravě vytýká, že se řádně nezabýval jejím odvoláním, řádně "nezhodnotil provedené i navržené důkazy", resp. řádně nezhodnotil, zda "přerušení řízení ve věci stěžovatelky stále trvá".

III.

Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

Ústavní soud tedy přezkoumal napadená rozhodnutí, jakož i řízení jim předcházející, z hlediska stěžovatelkou v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

V ústavní stížnosti stěžovatelka brojí proti rozhodnutím obecných soudů, kterými bylo přerušeno řízení o jejím návrhu na obnovu řízení.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně učinil závěr, že rozhodnutí o přerušení řízení je rozhodnutí procesní povahy, které není způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv (viz usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

atd., dostupné na http://nalus.usoud.cz). Od uvedeného závěru nemá Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci.

Z přiloženého spisového materiálu bylo navíc zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. května 2009 č. j. -58 bylo rozhodnuto, že soud v řízení pokračuje, neboť překážka řízení odpadla, neboť řízení, jehož výsledek měl pro rozhodnutí ve věci význam, bylo pravomocně skončeno.

Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících soudů došlo k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky.

Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. října 2009

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu