Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2471/09

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele A. H., zastoupeného JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem Vyškov, Puškinova č. 5, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. srpna 2009 č. j. -98, spojené s návrhem na zrušení ustanovení a 2 , , ve znění pozdějších předpisů, takto :

Ústavní stížnost spojená s návrhem na zrušení ustanovení a 2 , , ve znění pozdějších předpisů, se odmítají

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. září 2009 a doplněnou podáním dne 30. září 2009, se stěžovatel podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. srpna 2009 č. j. -98 (dále jen "napadené usnesení") pro jeho rozpor s , , , a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), s , , , , , a y a s , , , , , , , , , a d (dále jen " "). Ústavní stížnost spojil stěžovatel i s návrhem na zrušení ustanovení a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ).

Z předložené ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením Krajský soud v Brně vyzval stěžovatele v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, aby ve lhůtě dvou týdnů odstranil vady žaloby ze dne 2. května 2008 ve znění změny provedené podáním ze dne 30. května 2009.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že napadené usnesení není podepsáno soudcem ale vyšším soudním úředníkem. Dále stěžovatel tvrdil, že krajský soud vede žalobu korespondenčně, neboť opětovně vyzývá stěžovatele k upřesnění žaloby a že nebyl nerespektován jeho návrh na nařízení veřejného jednání, podaný dne 1. června 2009. K tomu stěžovatel požadoval zrušení ustanovení a 2 pro jeho neústavnost a zločinnost.

Ústavní soud se vždy nejdříve musí zabývat otázkou, zda jsou splněny veškeré formální náležitosti a předpoklady, požadované , aby návrh na zahájení řízení mohl být považován za kvalifikovaně a řádně podanou ústavní stížnost, schopnou meritorního projednání.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem [ ]. Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Ústavní stížnost je třeba chápat jako subsidiární prostředek k ochraně základních práv a svobod jednotlivce za situace, kdy právní prostředky určené k jejich ochraně byly již vyčerpány a nelze se jich jiným zákonným způsobem domáhat (srov. ustanovení ). Ústavní soud stojí ve své rozhodovací praxi na stanovisku, že ochrana ústavnosti není, a z povahy věci ani nemůže být, pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci a za procesní prostředky k ochraně práva považuje nejen prostředky opravné, ale také (všechny) ty, které jsou způsobilé ochranu práva v příslušných řízeních přivodit.

Tvrdí-li tedy stěžovatel, že ze strany krajského soudu došlo k závažným právním nedostatkům, může konečné rozhodnutí tohoto soudu v rámci soustavy obecných soudů napadnout kasační stížností popř. mimořádným opravným prostředkem, neboť procesní konstrukce obsažená v a plně garantuje projednání a rozhodování o podaných opravných prostředcích nezávislým a nestranným soudem v souladu s a násl. y a Úmluvy. Ústavní soud by se totiž posuzováním procesního usnesení, v dané věci výzvy k odstranění vad žaloby, dostal do pozice odvolací instituce, ačkoliv další instancí v systému všeobecného soudnictví není a nemůže být.

Napadené usnesení tak není v dané fázi řízení v zásadě způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatele. Ústavní stížnost je proto ve smyslu ustanovení nepřípustná.

Vzhledem k výše uvedenému a také k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) jako návrh nepřípustný.

K návrhu stěžovatele na zrušení ustanovení 50 odst. 1 a 2 je třeba odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž plyne, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z důvodů uvedených v ustanovení a odst. 2 písm. a) , sdílí procesně její osud i tento návrh [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu