Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2345/09

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) M. H. a 2) A. H., právně zastoupených JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem Vyškov, Puškinova č. 5, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2008 č. j. -11, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. února 2009 č. j. -14 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. června 2009 č. j. -38, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 4. září 2009 a doplněnou podáním dne 8. září 2009, se stěžovatelé podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Stěžovatelé namítali, že napadenými rozhodnutími byla porušena jejich práva zakotvená v , , , , a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), v , , y (dále jen " ") a v , , , , , , , a d (dále jen " ").

Ústavní soud z ústavní stížnosti a z vyžádaného spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. zjistil, že stěžovatelé se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne 18. listopadu 2008 domáhali uložení povinnosti Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci (dále jen "VSZ v Olomouci") pokračovat ve věci č. j. 4 SPR 18/2008 z moci úřední. Podání žaloby stěžovatelé odůvodnili tím, že dne 12. srpna 2008 bylo stěžovateli č. 2 doručeno rozhodnutí VSZ v Olomouci ze dne 7. srpna 2008 č. j. 4 SPR 18/2008 o odložení oznámení ze dne 28. července 2008, kterým stěžovatelé podali podnět k šetření, zda nedošlo ke zneužití pravomoci veřejného činitele tím, že jim JUDr. J. Ž. neumožnil nahlédnutí do spisu sp. zn. 1 VZT 91/2008 s odůvodněním, že nejde o trestní spis. Zákonnost postupu VSZ v Olomouci přezkoumala na základě podnětu stěžovatelů i Nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Renata Vesecká a v přípise ze dne 10. září 2008 stěžovatelům sdělila, že tento postup byl v souladu se zněním ustanovení § 162 odst. 4 Pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně pořadové č. 7/2004, v platném znění (Kancelářský řád státního zastupitelství). Na to stěžovatelé reagovali podáním předmětné žaloby. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. listopadu 2008 č. j. -11 věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému. Krajský soud v Ostravě pak usnesením ze dne 19. února 2009 č. j. -14 (dále jen "usnesení KS v Ostravě") žalobu stěžovatelů odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení z důvodu, že ve věci není dána pravomoc správních soudů obecně vymezená Proti usnesení KS v Ostravě podali stěžovatelé kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19. června 2009 č. j. -38 usnesení KS v Ostravě zrušil pro nepřezkoumatelnost a žalobu odmítl. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že pokud se stěžovatelé svým podáním domáhali, aby VSZ v Olomouci pokračovalo v trestním řízení, správním soudům není založena kompetence rozhodovat ve věci samé v soudně trestních věcech, přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení nebo prošetřovat a vyřizovat stížnosti na jejich tvrzený nesprávný postup. Z tohoto důvodu byly dány důvody pro odmítnutí návrhu.

Ústavní soud zjišťuje, že za situace, kdy Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19. června 2009 č. j. -38 zrušil usnesení KS v Ostravě, je ústavní stížnost vůči tomuto usnesení nepřípustná, neboť směřuje proti rozhodnutí, které bylo pravomocně zrušeno.

Ústavní soud dále posoudil stěžovateli předložená tvrzení ve vztahu ke stížností napadeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně z hlediska kompetencí daných mu u a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud opakovaně judikuje, že není vrcholem soustavy obecných soudů [ a y], není ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ochrany ústavně zaručených základních práv či svobod [ , písm. d) y].

V posuzované věci nelze než konstatovat, že k porušení uvedených článků Úmluvy, y a y ve věci rozhodujícími soudy nedošlo. Napadená rozhodnutí jsou dostatečným a přezkoumatelným způsobem odůvodněna a interpretace aplikovaných ustanovení je zcela ústavně konformní. Argumentace stěžovatelů při polemice s učiněnými právními závěry ve věci rozhodujících soudů přitom nepřekročila rámec podústavního práva. Proto zcela postačí na obsah odůvodnění napadených rozhodnutí odkázat.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci rozhodujícími soudy jsou výrazem jejich nezávislého rozhodování ( a y) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení tvrzených základních práv stěžovatelů zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost v části směřující proti usnesení KS v Ostravě odmítnout podle ustanovení jako návrh nepřípustný a ve zbytku ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu