Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2288/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. C., zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. , a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 12. 2008, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou dne 27. 8. 2009, navrhla I. C. (dále jen "stěžovatelka") zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále též "odvolací soud") a usnesení Městského soudu v Brně (dále též "soud prvního stupně") pro porušení y ČR, , , , , a d (dále jen " "). Současně požádala, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí.

Z připojeného usnesení odvolacího soudu ze dne 25. 2. 2009 vyplývá, že jím zamítl, jako nedůvodnou, stížnost stěžovatelky proti usnesení soudu prvního stupně, kterým byla stěžovatelce uložena, podle § 155 odst. 2 trestního řádu (dále jen "TrŘ"), povinnost nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení.

Stěžovatelka nesouhlasila zejména s postupem soudu prvního stupně, kterému vytkla, že rozhodl o náhradě nákladů poškozeného, aniž by jí dal možnost vyjádřit se k podkladům, zejména k potřebnosti a účelnosti poškozeným vynaložených výdajů. Tím jí neumožnil efektivně a včas využít jejího práva na obhajobu. Vydáním tzv. překvapivého rozhodnutí soud prvního stupně porušil princip právní jistoty a projevil svoji neúctu k právům stěžovatelky. Toto pochybení nemohla zhojit ani podáním opravného prostředku. Samotné odůvodnění rozhodnutí nemohla totiž napadnout, a proto se nemohla domoci zjištění, proč soud prvního stupně považoval poškozeným uplatňované výdaje za skutečně potřebné a účelné. Tímto postupem měl porušit i její právo vlastnit majetek.

Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. V této ústavní stížnosti napadla stejná rozhodnutí obecných soudů a použila identickou argumentaci, vyjma tvrzení o porušení y, jako v ústavní stížnosti ze dne 30. 7. 2009,

sp. zn.

, která byla usnesením ze dne 6. 8. 2009 odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nemá důvod odchýlit se od závěru označeného usnesení, a to i ve vztahu k nově namítanému údajnému porušení y, považuje tuto ústavní stížnost za zjevně neopodstatněnou s tím, že v podrobnostech lze odkázat na odůvodnění shora zmíněného usnesení Ústavního soudu.

V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatelky, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Pro odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí nebyly shledány věcné ani zákonné důvody ( , o Ústavním soudu). Návrh na odklad vykonatelnosti má akcesorickou povahu, tzn. že je možno ho podat pouze ve spojení s ústavní stížností a sdílí i její osud. Pokud je ústavní stížnost odmítnuta, je odmítnut i návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí a nemusí být výslovně zmíněn ve výrokové části usnesení, kterým je ústavní stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. října 2009

František Duchoň

předseda I. senátu Ústavního soudu