Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2018/08

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické, ve věci stěžovatele F. J., právně zastoupeného advokátkou JUDr. Danielou Strakovou, Jedlová 372, Zruč-Senec, proti usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 10. 4. 2008 sp. zn. a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 2008 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 12. 8. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že po odstranění vad obsahuje ústavní stížnost veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Ústavní stížností napadenými usneseními obecných soudů byl odmítnut opakovaný návrh stěžovatele na nařízení předběžného opatření. Stěžovatel podal dne 7. 4. 2008 k Okresnímu soudu v Klatovech návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud zakázal žalovanému převést nebo jinak zatížit v návrhu specifikované nemovitosti. Současně s tímto návrhem požádal stěžovatel o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že je pouze uživatelem starobního důchodu ve výši 5.029,- Kč měsíčně a peníze, které obdržel za prodané pozemky, již spotřeboval. K návrhu doložil potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, na základě kterého obecné soudy rozhodovaly a osvobození nepřiznaly. Stěžovatel je toho názoru, že soudy nepostupovaly v souladu s d, neboť nevzaly v potaz sociální postavení stěžovatele a jeho aktuální životní situaci, kdy je na pokraji chudoby a není tedy schopen složit zákonnou jistinu 50.000,- Kč.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí orgánu státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelky neshledal.

Předně je třeba podotknout, že obdobným návrhem téhož stěžovatele se Ústavní soud v minulosti již dvakrát zabýval, srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

a

a na v těchto usneseních obsažených závěrech nemá čeho měnit.

Obecné soudy se sociální a majetkovou situací stěžovatele opakovaně zabývaly a dospěly k závěru, že stěžovatel v minulosti obdržel peněžní prostředky z prodeje nemovitostí ve výši téměř 300.000,- Kč a z toho důvodu jej nepovažují za nemajetného. Stěžovateli se přitom nepodařilo doložit, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků.

Dle náhledu Ústavního soudu se obecné soudy návrhem stěžovatele řádně zabývaly a učinily závěr, s nímž se stěžovatel sice neztotožňuje, nicméně, který soudy řádně a logicky odůvodnily. Z odůvodnění napadených usnesení je zřejmé, z jakých skutkových okolností obecné soudy vyšly, jak tyto okolnosti hodnotily a k jakým závěrům posléze dospěly.

V souladu s výše uvedeným se Ústavní soud nezabývá přehodnocováním dokazování prováděného obecnými soudy. To mu přísluší pouze za situace, kdy dokazováním byla porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. K tomu může dojít tehdy, jsou-li právní závěry soudu v extrémním nesouladu s provedenými skutkovými zjištěními, anebo z nich v žádné možné interpretaci soudního rozhodnutí nevyplývají, popřípadě skutková zjištění jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Ústavnímu soudu nepřísluší "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani v případě, kdyby se s takovým hodnocením neztotožňoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 1994,

sp. zn.

, publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 1, nález č. 5, str. 41). Posláním Ústavního soudu je tedy především zkoumat, zda napadenými rozhodnutími soudu nebyla porušena základní práva nebo svobody stěžovatelů, zakotvená v ústavních předpisech.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu