Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1725/09

Ústavní soud rozhodl dne 5. srpna 2009 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. P. J., zastoupeného JUDr. Ladislavem Lamačem, advokátem, AK se sídlem Palackého 4, 772 00 Olomouc, proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2008 č. j. -43 a usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 30. 4. 2009 č. j. -89 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností brojil stěžovatel proti shora označeným rozhodnutím. Napadal postup obecných soudů, které mu uložily povinnost k náhradě nákladů řízení prvnímu žalovanému (Olomoucký kraj); svůj postup odůvodnily tím, že stěžovatel (v původním řízení žalobce) zpětvzetím návrhu zavinil zastavení řízení.

Stěžovatel však s uložením povinnosti nesouhlasil. Podle jeho názoru bylo třeba aplikovat ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Důvody hodné zvláštního zřetele byly podle jeho názoru dány tím, že šlo o žalobu podle , tedy o vztah mezi jednotlivcem a veřejnou mocí. Návrh proti prvnímu žalovanému byl navíc podán pouze z procesní opatrnosti. Na tyto skutečnosti poukázal stěžovatel již v odvolání, avšak odvolací soud se jimi vůbec nezabýval.

Obsah napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení, které jeho vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžované rozhodnutí, tak průběh procesu jsou účastníkům řízení známy.

Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, ale z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti ( y). Není proto, jak již mnohokrát konstatoval, součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do ní je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

V projednávané věci však Ústavní soud důvody opodstatňující jeho zásah neshledal, jelikož napadená rozhodnutí jsou řádně odůvodněna a podústavní právo je v nich intepretováno a aplikováno ústavně konformně. Nelze mít jakýchkoliv ústavněprávních výhrad proti tvrzení odvolacího soudu, že důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu v projednávané věci dány nebyly.

K závěru o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti je Ústavní soud veden i skutečností, že návrh - ač sepsán advokátem - neobsahuje žádnou ústavněprávní argumentaci a věnuje se pouze rozboru ustanovení Stěžovatel dokonce ani neoznačil základní právo, které mělo být napadenými rozhodnutími porušeno. S ohledem na svůj závěr o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti však Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění této vady návrhu; šlo by o ryze formalistický postup, který by toliko prodloužil řízení, aniž by mohl mít jakýkoliv vliv na jeho výsledek.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 5. srpna 2009

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu