Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 979/09

Ústavní soud rozhodl dne 9. července 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vlasty Formánkové a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. H., zastoupeného JUDr. Petrem Živělou, advokátem ve Vyškově, Puškinova 5, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2009 č. j. -37 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2008 č. j. -24, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 18. 4. 2009 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2009 č. j. -37, jakož i jemu předcházejícího usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2008 č. j. -24, a to z důvodu porušení celé řady ustanoveníy,d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil ustanovení a dále (dle všeho) ustanovení části první čl. I bodu 22 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to v části vymezené a 5 a a 2.

K této ústavní stížnosti stěžovatel přiložil plnou moc ze dne 20. 4. 2009, kterou zmocnil výše uvedeného advokáta, aby jej v dané věci v řízení před Ústavním soudem zastupoval. Svou ústavní stížnost stěžovatel doplnil podáními ze dne 28. 4. 2009 a ze dne 11. 5. 2009 o další tvrzení a námitky a také o návrh, aby Ústavní soud zrušil ustanovení v části "u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána", a .

Vzhledem k tomu, že datum vyhotovení ústavní stížnosti předcházelo datu udělení plné moci a všechna zmíněná podání byla podepsána stěžovatelem, Ústavní soud dospěl k závěru, že jím (a nikoliv jeho právním zástupcem) byla také sepsána. Proto stěžovatele - s poukazem na příslušnou právní úpravu - vyzval, aby předložil "kvalifikovaný" návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, tedy návrh, který by byl sepsán jeho právním zástupcem. Současně stěžovatele (prostřednictvím jeho právního zástupce) poučil, že pokud tak do 10 dnů neučiní, může být jeho podání (návrh) podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), odmítnuto. Uvedená výzva byla doručena dne 29. 5. 2009.

Stěžovatel (právní zástupce) však na tuto výzvu nijak nereagoval, resp. ve stanovené lhůtě zmíněnou vadu svého návrhu neodstranil (a ostatně tak neučinil ani do dnešního dne). Ústavní soud z tohoto důvodu ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ a odst. 2 písm. b) ]. Návrh na zrušení zmíněných zákonných ustanovení je - ve vztahu k ústavní stížnosti - návrhem akcesorickým a jako takový sdílí její osud; z tohoto důvodu jej není třeba výslovně zmiňovat ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. července 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu