Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1353/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 22. června 2009 ve věci navrhovatelů 1) M. V. a 2) Ing. E. V., zastoupených JUDr. Janem Veselým, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, Loutkářská č. 2416/2f, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 8. 4. 2009 č. j. OREG/6 a usnesení Městského úřadu v Milevsku ze dne 31. 12. 2008 č. j. MM 38160/2008, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé se domáhali zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že je považují za nesprávná a učiněná v rozporu s a d. Uvedli, že v řízení o dodatečném povolení neohlášené stavby se opakovaně vedoucí stavebního úřadu Ing. P. Š. choval a jednal tak, že byli nuceni vznést námitku jeho podjatosti, které však tajemník Městského úřadu v Milevsku nevyhověl, stejně pak nebylo vyhověno jejich odvolání ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje. V odůvodnění ústavní stížnosti popsali situaci, za které bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, budované stavebníkem K. K., řízení o vydání jejího dodatečného povolení a dále nařízeno zastavení prací na předmětné stavbě. Současně poukázali na jednání Ing. Š. vůči nim a vůči K. K., k jehož nedovolenému postupu při stavbě pak chování jmenovaného vedoucího stavebního úřadu označili za laxní a nedůrazné. Proto s rozhodnutími o jejich námitce proti Ing. Š. nesouhlasí a současně v ústavní stížnosti navrhli i odklad jejich vykonatelnosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížnosti i napadených rozhodnutí bylo zjištěno, že ve výše popsané věci nebylo dosud ve stavebním řízení meritorně rozhodnuto. Poněvadž stěžovatelům až poté, co rozhodnuto bude a s výsledkem se neztotožní, náleží možnost vyčerpat k ochraně svého tvrzeného práva další procesní prostředky, tj. správní žalobu, v níž mohou mj. namítat rozhodování podjatého správního orgánu, je tato jejich ústavní stížnost, před jejímž podání stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon poskytuje, stížností nepřípustnou dle , ve znění pozdějších předpisů, když pro použití odst. 2 citovaného ustanovení zákona důvody zjištěny nebyly. Lze dodat, že rozhodování správního orgánu o námitkách účastníků proti úřední osobě nutno považovat za činnost, upravující vedení řízení dle a není tedy přezkoumatelné ani samostatnou žalobou ve správním soudnictví. Proto až po rozhodnutí ve věci samé lze v žalobě proti meritornímu výroku námitky tohoto rázu uplatnit (soudní judikatura ve věcech správních č. 409/1999, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. ).

Pro výše uvedené bylo tedy rozhodnuto, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. června 2009

Pavel Holländer

soudce zpravodaj