Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3096/08

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele F. J., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Liškou, advokátem se sídlem v Klatovech, Domažlická 800, proti usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 21. 5. 2008, čj. -16, a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 9. 2008, čj. -30, za účasti Okresního soudu v Klatovech a Krajského soudu v Plzni jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti shora označeným usnesením obecných soudů, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel namítá, že těmito rozhodnutími mu bylo znemožněno, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle svého přesvědčení stěžovatel splňuje předpoklady stanovené v ; v tomto směru polemizuje se zjištěními, k nimž dospěly obecné soudy, a navrhuje zrušení jejich usnesení.

Z procesního spisu Ústavní soud zjistil následující skutečnosti:

Okresní soud v Klatovech (dále jen "soud I. stupně") usnesením ze dne 21. 5. 2008, čj. -16, nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků.

Krajský soud v Plzni (dál jen "odvolací soud") usnesením ze dne 19. 9. 2008, čj. -30, usnesení soudu I. stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, dle nějž stěžovatel nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stanovené v Prvoinstanční soud dospěl ke správnému závěru, že stěžovatel je sice starobním důchodcem s důchodem ve výši 5029 Kč, avšak s ohledem na prodej nemovitostí, za něž v letech 2005 a 2006 utržil celkovou částku 284 698 Kč, není nemajetný.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud ustáleně judikuje, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá do rozhodovací sféry obecných soudů; s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů ( y ČR) Ústavnímu soudu zpravidla nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěje (srov. usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

a další).

Jak již bylo uvedeno, ústavními kautelami aplikace ustanovení se Ústavní soud zabýval již v řadě svých rozhodnutí. V usnesení

sp. zn.

v této souvislosti uvedl, že "rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá výhradně do rozhodovací sféry obecných soudů a s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů ( y) Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěl." Daný názor potvrdil i ve své pozdější judikatuře. V nálezu

sp. zn.

připomenul, že "se v minulosti již ve více případech zabýval důvodností nároků na osvobození od soudních poplatků" a zdůraznil, že "zásadně stojí na stanovisku, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro takové osvobození, spadá výhradně do rozhodovací sféry obecných soudů (viz např. usnesení

sp. zn.

). Současně však v řadě rozhodnutí připouští, že nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy může mít za následek porušení základních práv a svobod, a to tam, kde jde o svévolný výklad, např. nerespektování kogentní normy, anebo o interpretaci, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti." Obdobné posléze konstatoval v nálezu

sp. zn.

.

Uvedené právní závěry plně dopadají i na posuzovanou věc. Plyne z nich rovněž závěr ve vztahu ke stěžovatelem namítanému dotčení v základním právu na spravedlivý proces. Takovéto dotčení ve vazbě na rozhodnutí soudu ve věci osvobození od soudních poplatků by byla způsobilá založit toliko svévolná aplikace ustanovení , spočívající buď v absenci jakéhokoli odůvodnění anebo obsahující odůvodnění vybočující v extrémní míře z rámce vymezeného principy spravedlnosti. Dané okolnosti v rozhodované věci ale zjištěny nebyly.

Soudy obou stupňů ve svých usneseních přesvědčivě zůvodnily, proč mají zato, že předpoklady stanovené v nejsou naplněny. Pouhý nesouhlas stěžovatele s těmito závěry ještě neznamená, že byla porušena stěžovatelova ústavně garantovaná práva. Nutno rovněž připomenout, že osvobození od soudních poplatků se týkalo řízení, v němž se stěžovatel domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 95 000 Kč; výše soudního poplatku tak činila 4% z této částky, tj. 3800 Kč (položka č. 1 sazebníku soudních poplatků), tedy částku relativně velmi nízkou.

Dle názoru Ústavního soudu, který není další přezkumnou instancí v systému obecných soudů, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti [ , písm. d) y ČR], lze uzavřít, že napadená rozhodnutí nevykazují prvky jurisdikční libovůle (svévole), pročež nezasahují ústavních práv stěžovatele. Jsou v dostatečném rozsahu v intencích ustanovení , na které odkazují, odůvodněna a nelze v nich spatřovat rozhodování bez bližších kritérií či zásad odvozených z právní normy (srov. k této kautele coby zábraně proti svévoli nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a další).

Z těchto důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 24. června 2009

František Duchoň v.r.

předseda senátu