Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1377/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Jiřího Muchy a Michaely Židlické ve věci navrhovatele Mgr. M. P., advokáta, zastoupeného JUDr. Janem Nemanským, advokátem Advokátní kanceláře v Praze 1, Těšnov 1, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2009 č. j. -422 a usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 2. 2. 2009 č. j. -414 a návrhu na zrušení ustanovení vyhlášky Ministra spravedlnosti ČR č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost spojená a návrh na zrušení ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných usnesení obecných soudů. Své podání spojil stěžovatel též s návrhem na zrušení ustanovení vyhlášky Ministra spravedlnosti ČR č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatel ve svých návrzích brojí především proti té skutečnosti, že orgány státní moci v napadených usneseních aplikovaly ustanovení § 15a advokátního tarifu, což ho zjevně poškodilo v jeho základních právech a svobodách. Aplikované ustanovení nelze dle jeho názoru považovat za proporcionální. Ve svém relativně obsáhlém návrhu se stěžovatel snaží rozvíjet svoji argumentaci především v tom smyslu, že ustanovení zakládá nerovnost mezi advokáty, přičemž poškozuje nejen je, ale též samotné mandanty. Ustanovení považuje stěžovatel též za rozporné s d (dále ""), neboť je tím mimo jiné omezeno jeho legitimní majetkové očekávání, které je založeno ustanoveními a 23 , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel rovněž odkazuje na řadu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Ustanovení advokátního tarifu je podle stěžovatele nezákonné a protiústavní, neboť je v rozporu s , , , , 3, a 4, , , a 3 a y, , , a y, Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 111 o diskriminaci, a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Stěžovatel proto navrhl, aby senát Ústavního soudu přerušil řízení o podané ústavní stížnosti a postoupil návrh na zrušení advokátního tarifu plénu Ústavního soudu.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

V souvislosti s projednávanou věcí poukazuje Ústavní soud především na skutečnost, že prakticky totožným návrhem téhož stěžovatele se Ústavní soud v minulosti již zabýval, přičemž čtvrtý senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že od předchozí judikatury není třeba se jakkoli odchýlit. Pro stručnost tedy argumentačně odkazuje na svá předchozí rozhodnutí evidovaná pod

sp. zn.

,

,

nebo

. Stejně tak nelze odhlédnout od usnesení Ústavního soudu evidovaného pod

sp. zn.

, v němž třetí senát Ústavního soudu poukazoval na bagatelnost projednávaných případů.

Pokud jde o návrh stěžovatele na zrušení ustanovení , třeba odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z důvodů uvedených v ustanovení a odst. 2 písm. a) , sdílí procesně její osud i tento návrh.

Za tohoto stavu byla ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení zákonného ustanovení odmítnuta podle , b) .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu