Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 556/09

Ústavní soud rozhodl dne 3. června 2009 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky M. H., zastoupené JUDr. Janem Luhanem, advokátem, AK se sídlem Masarykova 1250, 289 22 Lysá nad Labem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2008 č. j. -1264, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení a - 4 , ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

Včas podanou (a podáním ze dne 23. 4. 2009 doplněnou) ústavní stížností, v níž tvrdila porušení práv garantovaných jí ustanoveními a d (dále jen " "), napadla stěžovatelka shora označené rozhodnutí.

Stěžovatelka tvrdila, že usnesením Vrchního soudu v Praze, jímž bylo rozhodnuto tak, že soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Zdenka Krupová není vyloučena z projednávání věci vedené pod sp. zn. , bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Jmenovaná soudkyně totiž podle stěžovatelčina názoru není způsobilá nezaujatě a nestranně rozhodnout v její věci, neboť v minulosti zastávala právní názor, který je v rozporu se zákonem.

Spolu s ústavní stížností podala stěžovatelka návrh na zrušení ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), ustanovení a - 4 a ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

V této souvislosti stěžovatelka upozorňuje, že ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je příliš vágní. Ostatní citovaná zákonná ustanovení pak stěžovatelka napadá z důvodu, že vyžadují povinné zastoupení advokátem v určitých typech řízení; taková podmínka však dle názoru stěžovatelky porušuje právo na soudní ochranu. Stěžovatelka považuje za diskriminující, že musí být v probíhajícím řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Přístup k Ústavnímu soudu by měl být umožněn každému a ne jen tomu, kdo si může zastoupení advokátem dovolit. Uvedené lze vztáhnout i na napadená ustanovení v soudních řádech.

Obsah napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení, které jeho vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžované rozhodnutí, tak průběh procesu jsou účastníkům řízení známy.

Ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. Jde o návrh přípustný, avšak z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud je, jak již mnohokrát konstatoval, soudním orgánem ochrany ústavnosti (srov. y) a nepředstavuje jakousi další instanci v rámci systému obecného soudnictví. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy zpravidla nemá za následek porušení základních práv a svobod; to může nastat až v případě (srov. např. nález

sp. zn.

, Sb. n. u., sv. 15, č. 98), že dojde k porušení některé z těchto norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.

Část argumentace obsažené v ustavní stížnosti směřuje proti interpretaci jednoduchého práva - konkrétně ustanovení ; v souvislosti s tím je napadáno i samo interpretované ustanovení. V projednávané věci odůvodnil Vrchní soud v Praze svůj závěr o tom, že soudce není vyloučen z projednávání věci, zněním , podle nějž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle Ústavního soudu bylo uvedené ustanovení - o jehož ústavnosti nemá pochyb - interpretováno ústavně konformně; stěžovatelčiny pochybnosti stran postupu Vrchního soudu tudíž Ústavní soud nesdílí. Není legitimního důvodu, aby soudce byl vyloučen z projednávání věci toliko z důvodu, že údajně někdy v minulosti zastával - dle mínění stěžovatelky - právní názor rozporný se zákonem. Napadeným rozhodnutím tedy nebyla ani zasažena - tím méně pak porušena - stěžovatelčina základní práva.

Ústavní soud uzavírá, že přezkumem v záhlaví citovaného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení neshledal nic, co by odporovalo ústavnímu pořádku, a to včetně stěžovatelkou uváděných ustanovení y, pročež odmítl ústavní stížnost podle ustanovení zákona Ústavním soudu.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení žádného ústavně garantovaného práva stěžovatelky a ústavní stížnost odmítl, byl podle ve spojení s odmítnut i návrh na zrušení ustanovení , , - 4 a a to již proto, že tyto návrhy sledují osud samotné ústavní stížnosti. Nadto je třeba poznamenat, že tato ustanovení - s výjimkou ustanovení , k němuž se Ústavní soud vyjadřuje výše - neměla žádný vztah k výsledku řízení v projednávané věci (a ustanovení obsažená v soudních řádech nebyla aplikována ani v samotném řízení před Ústavním soudem).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 3. června 2009

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu