Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 749/08

Ústavní soud rozhodl dne 10. června 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2, 110 00 Praha 1, zastoupeného JUDr. Světlanou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 18, 120 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2007 č. j. -226 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2006 č. j. -159, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 20. prosince 2007 č. j. -226 Vrchní soud v Praze k odvolání stěžovatele potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2006 č. j. -159, jímž došlo k zamítnutí jeho žaloby, požadující, aby ze soupisu konkurzní podstaty přesně označeného úpadce došlo k vyloučení objektu k bydlení č. p. 2140 na pozemku parc. č. 2031/45 a budovy č. p. 1861 na parc. č. 2031/16 a pozemku parc. č. 2047/16 - zastavěná plocha, to vše zapsáno na LV 1639 pro k. ú. Chodov, obec Praha 4, u Katastrálního úřadu Praha-město.

Tato rozhodnutí obecných soudů stěžovatel napadl ústavní stížností s tvrzením, že se jimi cítí být dotčen v ústavně zaručených základních právech, plynoucích z , , a d.

Své výhrady (v rozsahu relevantním pro posouzení návrhu) formuloval tak, že je nesprávný závěr, dle něhož na něj nepřešlo vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě Odvolacímu soudu v této souvislosti nejprve vytkl, že se nezabýval jeho poukazem na odst. 2 citovaného ustanovení. Ohledně příslušných hospodářských smluv, o něž svá tvrzení opíral, oproti závěrům obecných soudů potom vyjádřil přesvědčení, že nejsou stiženy neplatností jednak proto, že byly podepsány osobami k tomu oprávněnými, jednak též i z toho důvodu, že nebyly uzavřeny s cílem obcházení zákona. To potud, že nemůže být vykládáno k jeho tíži nabytí účinnosti citovaného zákona den poté, co došlo k uzavření smlouvy, když takovýto postup zákon nezakazoval. Konečně také stěžovatel namítl, že se obecné soudy nevypořádaly dostatečně s jím vznesenou námitkou vydržení, pročež se domáhal, aby Ústavní soud nejprve odložil vykonatelnost v záhlaví označených rozsudků a poté je nálezem zrušil.

Souběžně s ústavní stížností napadl stěžovatel rozhodnutí obecných soudů rovněž dovoláním.

O tomto mimořádném opravném prostředku rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. prosince 2008 sp. zn. tak, že (I.) se dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu ohledně požadavku na vyloučení budovy č. p. 1861 a pozemku parc. č. 2047/16 z konkurzní podstaty úpadce odmítá a dále (II.) ve zbývajícím rozsahu rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2007 č. j. -226 zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným; stejně postupuje soudce zpravodaj, je-li podaný návrh nepřípustný [ , odst. 1 písm. e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

V rozsahu zrušení ústavní stížností napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze označeným usnesením Nejvyššího soudu je zřejmé, že za nastoleného procesního stavu nejsou (co do materiálního důsledku) vyčerpány všechny procesní prostředky, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Předmětná věc se objektivně (tímto dílem) totiž znovu "navrátila" do stadia odvolacího řízení, není pravomocně skončena, a tudíž jde o návrh nepřípustný (§ 75 odst. 1 cit. zákona).

Ohledně zbývající části návrhu relevantní jsou již rozhodovací důvody obecných soudů, připínající se k vyvození závěru o neplatnosti hospodářské smlouvy v důsledku obcházení zákona. Zde postačí stran úsudku o nikoliv svévolném hodnocení obecných soudů ( a contrario, y ČR) odkázat na obsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007 sp. zn. (www.nsoud.cz), na nějž ostatně i Nejvyšší soud na podporu svého názoru v usnesení vydaném k dovolání stěžovatele poukazuje (srov. i nálezy

sp. zn.

,

a

).

Pakliže závěr o obcházení zákona je sám o sobě způsobilý podložit konstatování o neplatnosti smlouvy, tj. je takto podmínkou dostatečnou, je nadbytečné zabývat se tvrzeními, dle nichž byla příslušná smlouva podepsána osobami k tomu oprávněnými. V návaznosti na uvedené pro úplnost se připojuje, že otázkou podřazení pod se odvolací soud zabýval, nicméně v tomto směru v kontextu uvedeného stěžovateli nepřisvědčil (s. 10 v záhlaví označeného rozsudku Vrchního soudu v Praze).

Ve vztahu k námitce vydržení stěžovatel netvrdí, že by ji uplatnil v řízení před odvolacím soudem, a tudíž k ní (z této pozice nahlíženo) coby novu uplatněnému ex post nemohlo být přihlédnuto z důvodu materiální subsidiarity ústavní stížnosti (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

).

V důsledku řečeného bylo o ústavní stížnosti rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , odst. 1 písm. e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Ohledně návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí Ústavní soud neshledal naplnění podmínek obsažených v [ cit. zákona]. Předmětný institut aplikuje v intencích své rozhodovací praxe zpravidla jen tehdy, měl-li by výkon napadeného rozhodnutí nezvratné důsledky osobní, vylučující i reparační či satisfakční funkci právní odpovědnosti (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. června 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu