Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 450/09

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické - ze dne 29. dubna 2009

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti Mgr. J. P. proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2005 č. j. -20, kterým byla stěžovateli stanovena povinnost zaplatit žalobci určenou finanční částku a náklady řízení, v jehož rámci byl stěžovateli z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník.

VýrokRozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2005 č. j. -20 se ruší.

Odůvodnění

I.

1. Ústavnímu soudu byl dne 27. 2. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedeného rozsudku obecného soudu. Své podání spojil stěžovatel s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku.

2. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

3. Všichni účastníci řízení vyjádřili v souladu s souhlas s upuštěním od ústního jednání.

II.

4. Stěžovatel se dne 29. 1. 2009 prostřednictvím svého zaměstnavatele neformálně seznámil s obsahem exekučního příkazu ze dne 26. 1. 2009 č. j. 067EX 128920/08-14, kterým soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický rozhodl o provedení exekuce srážkami ze mzdy.

5. Stěžovatel ve svém návrhu poukazuje především na skutečnost, že výše citovaný exekuční příkaz byl vydán na základě proběhlého soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o němž však stěžovatel nevěděl. Stěžovatel byl v řízení zastoupen opatrovníkem, a to i přesto, že soud nevyčerpal všechny dostupné možnosti ke zjištění jeho pobytu. Konkrétně pak nevznesl dotaz na matku stěžovatele, neučinil dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení či na příslušný finanční úřad. Nesprávnost postupu okresního soudu spatřuje stěžovatel též v tom, že mu byl opatrovníkem ustanoven justiční čekatel, který zůstal ve věci zcela nečinný. Nevyjádřil se k žalobě a mlčky souhlasil s tím, aby nalézací soud rozhodl bez jednání. V souvislosti s výše uvedeným odkazuje stěžovatel na judikaturu Ústavního soudu obsaženou v jeho rozhodnutích

sp. zn.

(N 208/51 SbNU 593),

(N 207/43 SbNU 315),

(N 76/41 SbNU 3),

(N 149/12 SbNU 381),

(N 182/43 SbNU 81),

(N 168/51 SbNU 71),

(N 111/27 SbNU 233),

(N 69/36 SbNU 731).

III.

6. Okresní soud v Hradci Králové ve svém vyjádření k ústavní stížnosti poukázal především na skutečnost, že stěžovatel se v rozhodné době nezdržoval na adrese trvalého pobytu. Jelikož se soudu i přes provedená šetření nepodařilo zjistit aktuální bydliště stěžovatele, byl mu ustanoven opatrovník. Vzhledem k tomu, že vyjádření soudu neobsahovalo žádné nové tvrzení, nebylo zasláno stěžovateli k replice.

IV.

7. Ústavní soud si vyžádal od Okresního soudu v Hradci Králové soudní spis sp. zn. a po seznámení s jeho obsahem dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

8. Z vyžádaného soudního spisu vyplývá, že se stěžovatel dne 20. 5. 2003 na lince metra č. A hromadné dopravy nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobce požadoval úhradu částky 808 Kč. Dluh nebyl uhrazen, a proto byla na stěžovatele podána žaloba. Vydaný platební rozkaz si stěžovatel v místě svého trvalého bydliště nevyzvedl. Z hlášení Policie České republiky vyplývá, že písemnost se jí opakovaně nepodařilo doručit. Naopak bylo zjištěno, že se jmenovaný na uvedené adrese již nezdržuje, a adresu pobytu se nepodařilo zjistit. Místo trvalého pobytu stěžovatele se soudu nepodařilo zjistit ani v evidenci obyvatel. Dále byl neúspěšně učiněn dotaz na vězeňskou službu a Úřad práce v Hradci Králové. Vzhledem k tomu, že pokusy nalézacího soudu o zjištění pobytu stěžovatele byly negativní, byl mu usnesením ze dne 9. 11. 2004 ustanoven pro dané řízení opatrovník, a to justiční čekatel Mgr. J. K. Následně byl vydán rozsudek, jímž byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 808 Kč a 4 320 Kč na nákladech řízení.

9. Problematika totožná s nyní posuzovanou situací stěžovatele byla v judikatuře Ústavního soudu již opakovaně řešena [srov. např. nálezy ve věcech

sp. zn.

(viz výše),

sp. zn.

(viz výše),

sp. zn.

(N 124/46 SbNU 171) či

sp. zn.

(N 44/48 SbNU 521)]. Ve svých rozhodnutích Ústavní soud opakovaně rozvedl právní principy a práva a povinnosti obecných soudů související s aplikací coby institutu sloužícího k naplnění ústavní zásady rovnosti účastníků řízení a zásady audiatur et altera pars v případech komplikovaných obtížnou dosažitelností nebo nedosažitelností účastníka řízení. Na svá dřívější rozhodnutí tedy Ústavní soud pro stručnost zcela odkazuje.

10. V předmětném případě byla snaha soudu o zjištění bydliště stěžovatele relativně široká, nicméně nebyla efektivní. Soud bydliště stěžovatele nedohledal a další osoby či instituce, jež by mohly mít povědomí o bydlišti stěžovatele (příbuzní, Česká správa sociálního zabezpečení) se svým dotazem nekontaktoval. Z centrální evidence obyvatel je přitom zřejmá adresa matky stěžovatele, kterou soud neobeslal. Přitom opatrovníka je nanejvýš vhodné hledat především v okruhu osob blízkých osobě zastupovaného, resp. těch, jež jsou schopny skutečně reprezentovat zájmy účastníka. Při ustanovení opatrovníka je nutno přísně vážit, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástupce a zastoupeného.

11. Ve výše citovaných rozhodnutích Ústavního soudu byla opakovaně formulována ústavně konformní interpretace a aplikace institutu opatrovníka ustanovovaného podle Z nosných právních závěrů považuje nyní Ústavní soud za vhodné k nyní posuzované věci resumovat, že šetření, jež má předcházet ustanovení opatrovníka účastníkovi, jehož pobyt není znám, musí být dostatečně důkladné a aktuální, aby mohlo být oporou pro závěr, že jsou dány důvody pro jeho ustanovení. Ustanovení opatrovníka nemůže být toliko formálním úkonem, jenž by měl pouze urychlit soudní řízení prakticky pouhým zřízením doručovacího místa. I nepřítomnému účastníkovi řízení musí být zajištěna ochrana jeho zájmů i základních práv. Funkce opatrovníka byla vytvořena právě proto, aby hájila zájmy nepřítomného, což představuje mj. studium spisu, podávání vyjádření a vedení celého sporu za nepřítomného tak, jak by takovou povinnost byl nucen plnit smluvní zástupce.

12. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom problematičnosti řešení obdobných situací, nelze obecný soud vyvázat z ústavní povinnosti zajistit spravedlivou ochranu oprávněným zájmům účastníků řízení. Je-li stěžovatele, resp. jeho zaměstnavatele, schopen dohledat exekutor, jako v tomto případě, měl by toho být schopen i soud. Okolnost, že soud při ustanovení opatrovníka poruší některou z výše uvedených zásad, je nutno pokládat za postup porušující a y. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnosti, směřující proti usnesení o ustanovení opatrovníka, vyhověl a v souladu s ustanovením toto napadené rozhodnutí zrušil.

13. Co se týče návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, Ústavní soud rozhodl v předmětné věci bezodkladně po doručení příslušného soudního spisu, a odklad vykonatelnosti tak nebyl neproveden.

14. Z vyložených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnosti směřující proti části rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2005 č. j. -20 podle ustanovení vyhověl a podle ustanovení citovaného zákona toto rozhodnutí zrušil.